Po kratším čase bych se opět rád vrátil k tématu dálkového průzkumu Země, tedy k oboru, který se začal rozvíjet na počátku vzduchoplavectví, tedy v polovině 19. století. Na počátku to byly nesmělé krůčky, kdy pro sledování země byly využívány balóny či vzducholodě, ale nástup strojů těžších vzduchu znamenal okamžitou revoluci. Od roku 1957 pak do tohoto oboru začala výrazně promlouvat i raketová technika. Důvod byl prostý, obyčejné letadlo je při svém průzkumu vázáno množstvím paliva, které sebou nese. Naproti tomu, družice na oběžné dráze toto palivo spotřebovává pouze na svou orientaci a při vhodně zvolené oběžné dráze je schopna poskytovat velmi kvalitní snímky a to i opakovaně ve stejnou denní dobu. Jedním z hlavních oborů, který využívá dálkového průzkumu Země je zemědělství. Využívat lze jak jednorázové záběry zemského povrchu, tak opakované snímkování, které umožňuje dlouhodobě sledovat vývoj dané oblasti. O využití dálkového průzkumu v zemědělství dnes pohovoří v dnešní přednášce jeden ze zakladatelů tohoto oboru u nás, kterým je RNDr. Karel Charvát, spolu s ním pak vystoupí i Heřman Šnevajs.