Rocket Lab
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
Společnost Starfish Space změnila plány demonstrační mise se zařízením Otter Pup 2, které mělo dokovat k družici. Důvodem je, že od společnosti odstoupil její původní partner.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V říjnu roku 1997 odstartovala ze startovní rampy SLC-40 na mysu Canaveral raketa Titan IVB sonda Cassini. Jednalo se v té době o nejdražší a nejtěžší meziplanetární sondu, která měla jako svůj cíl zkoumat planetu Saturn, její prstence a systém měsíců. Ke svému cíli dorazila v březnu roku 2004. Zde zahájila svůj mnohaletý průzkum, který byl zakončen v září roku 2017 tím, že sonda byla navedena do horních vrstev atmosféry Saturnu. Pro obyčejné smrtelníky byl patrně tím nejzajímavějším momentem start rakety na sloupu ohně, vědce však samozřejmě nejvíc zajímaly měření řady přístrojů, které byly na sondě umístěny a dneska bychom se proto více chtěli zaměřit na vědeckou část mise Cassiny. Tato sonda se kupříkladu mezi léty 2010-12 ocitla celkem třikrát v okolí šestého největšího měsíce Saturnu, který má jméno Enceladus. Během těchto průletů byla nasbírána řada data, které vědcům ukázaly, že se pod povrchem tohoto měsíce nachází velké množství vody. O výsledích sondy Cassiny nám bude v dnešní přednášce povídat RNDr. Marie Běhounková, Ph.D. z Katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Pondělní přednáška nám přinesla povídání o Hubblově vesmírném dalekohledu, který na oběžné dráze pracuje více než třicet let a počítá se, že bude svou činnost v blízké době končit. Naproti tomu tématem dnešní přednášky budou sondy, které se na svou pouť vesmírem teprve vydají. Půjde o JUICE, kterou plánuje evropská kosmická agentura ESA a ExoMars 2022, což je společný projekt ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos. Na obou sondách se budou podílet i čeští vědci. Přednášejícím, který o tomto tématu bude mluvit, je pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Také pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Abychom však lépe rozuměli tomu, jaký bude český podíl na obou sondách, nejprve si popovídáme o hvizdech a podobných jevech v magnetosféře. Jde o nízkofrekvenční elektromagnetické vlny, které vznikají v kanálech blesků, při magnetických bouřích a polárních zářích. Poté už přikročíme k sondám samotným. Obě se mají vydat na svou pouť v roce 2022. Každá však zamíří jinam, ExoMars 2022, poputuje k Marsu a cílem sondy JUICE bude Jupiter a jeho
Program americké NASA, který známe pod názvem Discovery, je zaměřen na nízkorozpočtové a zároveň úzce vědecky zaměřené sondy. Jeho kořeny se datují do počátku 90. let a motem jsou tři slova, faster, better, cheaper, což bychom mohli přeložit jako rychleji, kvalitněji a levněji. V jeho rámci vzniklo v minulosti celkem 12 družic. Všechny, kromě jediné, mise CONTOUR, splnily svůj úkol. Družice tohoto programu jsou vysílány k zajímavým tělesům sluneční soustavy. Navštívily již komety, asteroidy, Měsíc, Mars či Merkur. Družice sbíraly částice slunečního větru nebo objevovaly exoplanety. Možná bude lépe zmínit názvy sond, které v rámci tohoto programu vznikly. Patří sem sonda Mars Pathfinder, která zároveň na své palubě nesla první robotické vozítko, které se pohybovalo po povrchu jiné planety. Sonda Stardust zachytila částice z komety Temple 1, MESSENGER byl naproti tomu první sondou, která dosáhla oběžné dráhy planety Merkur. Osobně za nejzajímavější misi tohoto programu považuji sondu Dawn, která zkoumala zblízka planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V dnešní přednášce se zaměříme na sondu Insight, která se v roce 2018 vydala na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.