sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Listopad nenabídl žádné bombastické události což je na jednu stranu škoda, protože nás nečekalo žádné vytyčení nových cílů či představení přelomových technologických kousků, ale na druhou to znamená, že také nedošlo k žádné významné havárii, která by uzemnila některé rakety či odsunula mise, na něž se fanoušci kosmonautiky těší.
19. října se pokazila závěrečná fáze přistávací sekvence zkušebního modulu EDM, známého také pod jménem Schiaparelli, který byl součástí mise ExoMars 2016. Již 20. října jsme měli možnost nahlédnout do oblasti Meridiani Planum, kde se odehrál dopad přistávacího modulu. Díky snímku sondy Mars Reconnaissance Obiter (MRO), která patří americké NASA, jsme mohli pozorovat tmavou skvrnu v místě dopadu, světlý padák a skvrnku po pravděpodobném dopadu tepelného štítu. Protože šlo o snímek zešikma a tedy z větší vzdálenosti s menším rozlišením, všichni jsme se těšili na další detailní snímek. Ten byl pořízen již 25. října a tentokrát už je vidět i menší objekty. Snímek odhalil předtím nesnadno viditelné, nebo nespatřené části a dává tušit, co se přesně při dopadu stalo. Přesto bude třeba ještě počkat na další detailní snímky pořízené v jinou část dne nebo pod jiným úhlem a také na výsledky vyšetřování, co se přesně pokazilo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
