ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Začíná nový týden, ve kterém se pokusíme z různých stran podívat na to, zda přistání Američanů na Měsíci bylo podvodem či nikoliv. Na toto téma existuje řada konspiračních teorií o tom, proč to či ono nebylo možno uskutečnit, kde všude by skutečná technika narazila na své meze. Mezi tyto mýty patří například nemožnost průletu Van Allenovými pásy, rozbíhavé stíny na měsíčním povrchu, vlající vlajka, mokré šlápoty v regolitu a samozřejmě nesmíme zapomínat ani na věčné téma, kterým jsou chybějící hvězdy na fotografiích či filmových záběrech
Nezačneme však ničím menším, než pozvánkou na stream, který se uskuteční zítra, 22. prosince 2020 v 17:00. Vystoupí v něm ilustrátor, autor komiksů, animátor, filmař a amatérský hudebník, pan Dan Černý, který je absolventem Vysoké odborné školy filmové ve Zlíně a v nedávné době se stal členem týmu, který pro společnost Walt Disney kreslí kačera Donalda. Ve svém vystoupení se pokusí fanouškům kosmonautiky, obyčejným divákům či konspirátorům vysvětlit, proč nebylo možné přistání na Měsíci v letech 1969-72 zfalšovat pomocí filmové techniky. Přednášející nemá v plánu zabíhat do
Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět.
Je nedělní poledne, tedy nejvhodnější čas zasednout k tradiční porci přehledu nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které se staly za posledních sedm dní. Týden, který byl plný kosmonautiky, jako už dlouho ne! I v Kosmotýdeníku dojde k připomenutí Apolla 11, s kterým nám pomohl Michal Václavík, ale hlavním tématem budeme hledět do budoucnosti. Podíváme se na družici, která na oběžné dráze vyzkouší 3D tisk komponent pro budoucí kosmické mise a neuniknou nám ani další významné události. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
K 50letému výročí přistání na Měsíci byl vytvořen na známý památník hologram Saturnu V. 17. července 21:19
Letos si svět připomene 50. let od triumfálního přistání člověka na Měsíci. Byl to sice malý krůček pro skromného kluka z Ameriky, ale ve skutečnosti to byl skutečně obrovský skok pro lidstvo. Tento moment se zapsal do historie tučným písmem a je srovnatelný z objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem nebo prvním letem člověka do kosmu. Proslulá dánská společnost LEGO se rozhodla vydat k tomuto významnému výročí povedenou stavebnici legendárního stroje: Lunárního modulu Eagle. Za posledních pár let je to dokonce již podruhé co se LEGO rozhodlo věnovat pozornost programu Apollo. Poprvé to bylo v roce 2017, kdy díky komunitnímu programu LEGO Ideas, ve kterém fandové navrhují témata dalších stavebnic a potom o nich hlasují, se podařilo realizovat návrh majestátní rakety Saturn V, kterou asi netřeba více představovat. A od 1. Července tohoto roku je k dispozici neméně propracovaná stavebnice Lunárního modulu, která tuto sérii skvěle rozšiřuje. Výrobce zejména doufá, že se mu podaří podnítit zájem dalších generací o průzkum vesmíru. Obě sběratelské sady vznikly s podporou NASA a jsou opravdovou lahůdkou pro všechny malé i velké
Bez raketových motorů by kosmonautika nemohla existovat. Právě jejich spoutané síle vděčíme za to, že lidstvo dokáže překonat gravitaci a uniknout do vesmíru. Raketové motory jsou různé – používají odlišná paliva, stojí na odlišných konstrukčních základech a odlišují se od sebe i svým určením – zatímco na horních stupních najdeme spíše slabé motory s možností opakovaného zapalování, motory na prvních stupních, nebo dokonce na urychlovacích blocích sází na brutální sílu. Není proto překvapením, že v dnešním výčtu figurují pouze motory, které se zapalují při startu z rampy.
Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Je stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.
Pamatujete si na úsměvnou infografiku, kde byla raketa Falcon 9 popsaná velice strohým jazykem? V mírně odlehčeném článku, který je i přesto poučný, jsme vám ji nabídli v dubnu letošního roku. Jelikož byl článek poměrně úspěšný a čtenářům se líbil, rozhodli jsme se Vám nyní prezentovat podobnou infografiku. Tentokrát se bude týkat nejsilnější rakety, kterou lidstvo doposud postavilo a úspěšně využívalo – americkému lunárnímu nosiči Saturn V. Infografika popisuje všechny nejdůležitější součásti rakety včetně jejího nákladu – soulodí Apollo s velitelským a lunárním modulem, a to těmi nejjednoduššími slovy, kterým porozumí opravdu každý. Doufáme, že se vám bude líbit, že se u ní možná trochu pobavíte a snad i něčemu přiučíte.
Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.
Tenhle článek možná nepotěší naše školou povinné čtenáře – školní rok už skoro končí, prázdniny klepou na dveře a najednou tu je článek, jehož náplní bude matematika a výpočty. Ale neskládejte zbraně – kosmonautika je jako každá jiná přírodní věda postavená na pevných základech matematiky a kdo chce do jejích tajů proniknout hlouběji, ten se jejím výpočtovým zákoutím nevyhne. Na druhou stranu chápeme, že ne každý má na matematiku buňky a proto se budeme snažit, aby byly všechny výpočty důkladně vysvětlené. Tento článek je totiž součástí našeho nepravidelného seriálu „Pro začátečníky“, který se srozumitelnou formou snaží vysvětlit základy kosmonautiky. Pokud tedy chcete vědět, jak se počítá rychlost spalin, které upouští trysku raketového motoru, nebo co označuje zkratka TWR, čtěte dál.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
