Vandenberg
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatímco Spojené státy využívaly v kosmonautice k produkci energie spíše radioizotopové termoelektrické generátory (alias RTG) a štěpné reaktory byly na druhé koleji, v Sovětském svazu byla situace přesně opačná. To však neznamená, že by v Sovětském svazu žádné RTG zdroje pro kosmonautiku nevznikly. Dnešní díl se na ně zaměří a přidáme i související téma radioizotopových ohřívačů RHU, které také využívají přirozeného rozpadu radioaktivních izotopů.

Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.

Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru

Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy. Společným úsilím vědců z Národní jaderné laboratoře NNL (National Nuclear Laboratory) a University v Leicesteru se podařil významný krok k funkčnímu modelu radionuklidového zdroje elektřiny pro vesmírné aplikace.

Jestli se kosmické aparáty bez něčeho neobejdou, pak je to zdroj elektrické energie. Ano, okolo Země je to snadné – na družici se připojí solární panely a nemusíme nic řešit. I u Marsu je můžeme použít, ale jelikož jsme dál od Slunce, bude jejich účinnost nižší než na naší planetě. Pokud bychom šli do větších hlubin Sluneční soustavy, už nám Slunce nebude stačit. Na druhou stranu čest výjimkám – třeba americká sonda JUNO letí k Jupiteru jen se solárními panely. Pokud chceme zásobovat sondy energií, musíme vsadit na jaderné palivo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.