sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost ABL Space Systems propustila značnou část svých zaměstnanců s odkazem na potřebu snížit náklady po ztrátě rakety RS1. K propouštění došlo poté, co byla druhá raketa RS1 společnosti ztracena během statického zážehu. 31. srpna 13:00
Společnost ABL Space Systems zveřejnila podrobnosti o incidentu z 19. července, který vedl ke ztrátě raketa RS1 během statického zážehu. Požár způsobil únik paliva po přerušení zážehu pro nízký tlak jednoho z motorů. 27. srpna 9:00
Společnost ABL Space Systems včera na svém profilu na sociální síti X oznámila, že její raketu RS1 19. července po předletovém statickém zážehu zachvátily plameny, které jí způsobily neopravitelné poškození. Fotografie sice nejsou k dispozici, ale týmy expertů již vyšetřují příčinu, která k anomálii vedla. Firma také přislíbila, že bude poskytovat nové informace, až vyšetřování pokročí. Raketa RS1 má za sebou zatím pouze jeden start – v lednu 2023 odstartovala z kosmodromu PSCA na aljašském ostrově Kodiak. Z přípravy na tento start pochází také použitá náhledová fotografie dnešního článku. Krátce po startu však raketu potkala anomálie a nosič havaroval. Druhý start měl přijít někdy v červenci opět z rampy LP-3C. Nyní je však jisté, že se bude muset vyrobit nová raketa, což start výrazně zpozdí.
V krátkém prohlášení na sociálních sítích z 22. července ABL Space Systems uvedla, že její raketa RS1, která se připravovala na start z ostrova Kodiak na Aljašce, byla nenávratně poškozena při statickém zážehu. 23. července 15:00
Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.
Společnost ABL Space Systems dostala od úřadu FAA potvrzení, že vyšetřování anomálie, která vedla 10. ledna letošního roku k nehodě prvního letu rakety RS1, bylo uzavřeno. K nehodě došlo 10,93 sekund po startu, když oheň v dutině ve spodní části rakety poškodil klíčové kabelové svazky, což vedlo ke kompletní ztrátě dodávek elektřiny. Všechny motory simultánně zhasly, jelikož jejich ventily ztratily přívod energie. Raketa proto ztratila tah a dopadla na startovní rampu kosmodromu Pacific Spaceport Complex na aljašském ostrově Kodiak, kde explodovala. Zdroj zmíněného ohně je dáván do souvislosti s příliš omezujícím držákem rakety a deflektorem planeme, což vedlo k recirkulaci spalin a přetížení tepelné ochrany spodní části rakety RS1.
Společnost ABL Space Systems pokračuje v závěrečných přípravách startu své rakety RS1. Jedná se o druhý start rakety RS1, která při svém prvním letu letos v lednu selhala vlivem ztráty tahu motorů. 26. října 8:00
Premiérový start malé rakety RS1 od firmy ABL se odkládal několik měsíců. Bylo vidět, že firma nechce nic podcenit a snaží se vyladit všechny nedostatky, které se během předstartovních příprav objevily – viz náš článek z konce listopadu. Po mnoha odkladech se nakonec malá raketa RS1 dočkala svého prvního startu, když 11. ledna v 0:27 SEČ odstartovala z kosmodromu na aljašském ostrově Kodiak. Let však krátce po startu skončil havárií a zakrátko se objevily informace, že nosič dopadl na rampu, kterou významně poškodil. Start nebyl vysílán živě a firma zveřejnila pouze krátký záznam startu, na kterém nehoda vidět nebyla. Nebylo tedy možné získat podrobnější informace. Zhruba týden po startu zveřejnila firma ABL na svém Twitteru podrobný popis předstartovních příprav, startu, krátkého letu, následné anomálie i důsledků, které s sebou přinesla. V tomto článku Vám tuto zprávu přinášíme přeloženou do češtiny bez jakýchkoliv dalších zásahů z naší strany. Snímky poškozeného pozemního vybavení sice stále nejsou k dispozici, ale tento přehled přináší dobrou představu o tom, k čemu vlastně došlo.
Start premiérového nosiče od firmy ABL Space Systems skončil anomálií, která způsobila předčasné vypnutí motorů. Firma oznámila, že vyšetří příčinu nehody. 11. ledna 1:05
Firma ABL Space Systems (zkráceně ABL) se připravuje na premiéru své rakety RS1 (více info v našem článku), která neproběhne dříve než 7. prosince. Několik dní po sobě se o půlnoci otevře tříhodinové startovní okno. Na palubě rakety najdeme dva CubeSaty postavené firmou OmniTeq (dříve L2 Aerospace). RS1 se pokusí je doručit na nízkou oběžnou dráhu Země, k čemuž by mělo dojít zhruba devět minut po startu z rampy 3C na aljašském kosmodromu na ostrově Kodiak. První pokus o start se uskutečnil 14. listopadu a byl odvolán během plnění pohonnými látkami kvůli neobvyklým hodnotám ze senzorů na prvním stupni. Druhý pokus přišel 17. listopadu a byl zastaven kvůli podmínkám na přívodu kyslíku k turbočerpadlu během zážehu motorů. Zatím poslední pokus následoval 21. listopadu a byl zastaven v čase T-1,75 s během zážehu motorů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
