sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-145)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Minotaur IV

Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.

Katalyst Space

Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky ​​pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).

Astranis

Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.

Rocket Factory Augsburg

Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.

NOAA

NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.

Chris Williams

NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: rosetta

Kosmotýdeník 126. díl (9.2. – 15.2.2015)

Jsou týdny, kdy se v oblasti kosmonautiky příliš zajímavých věcí nestane. Jsou však i dny, kdy se sejdou tři významné akce, a člověk neví, co sledovat více. Takovým byl 11. únor, který nám připravil hned tři velké události, kterým se věnujeme i v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Nepřijdete tak o test malého evropského raketoplánu IXV, start rakety Falcon s družicí DSCOVR, nebo přistání lodi Dragon z poslední mise. Avšak, přinášíme vám mnohem více. Přejeme příjemné čtení a pěknou neděli.

Mapa komety a věda z Rosetty

O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.

Poprvé na kometě – už příští týden v Plzni

Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

Philae se úspěšně oddělil od Rosetty.

Kolik stojí přistání na kometě?

Největší událostí letošního roku byla jistě mise sondy Rosetta, která nejprve v srpnu jako první lidmi vyrobený výtvor vstoupila na oběžnou dráhu kolem jádra komety a vše korunovala v listopadu, kdy došlo k historickému přistání pouzdra Philae na povrchu jádra. Tato mimořádná událost dostala opět kosmonautiku i do masmédií, která většinou o vědě moc neinformují. V diskusích jsme se pak mohli dočíst, že lety do vesmíru jsou zbytečné a drahé. Vyvrácení prvního omylu není tak těžké, ale možná i ve svém okolí máte někoho, kdo spílá na ceny letů do vesmíru. Snad Vám při argumentování pomůže tato infografika z portálu scienceogram.com, kterou jsme přeložili do češtiny.

Kosmická loď Orion

Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)

Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu

Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.

Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.

Hledání organických molekul na povrchu komety

Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.

Hledání Philae úspěšně pokračuje

Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.

Do čeho vlastně Philae dosedlo?

Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.