Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.
Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.
Evropská sonda Rosetta předloni plnila titulní stránky novin a dozvědělo se o ní ohromné množství lidí z řad běžné veřejnosti. Není se co divit – jako prvnímu lidskému výtvoru se jí podařilo obíhat kolem jádra komety. Postupem času Rosetta opustila zpravodajský prime-time, ale to neznamená, že by se méně činila. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko vloni prolétla přísluním a sonda studovala její zvýšenou aktivitu z bezpečné vzdálenosti. Jak se jádro vzdaluje od Slunce, jeho aktivita klesá a Rosetta může sledovat jeho slábnoucí aktivitu z větší blízkosti. Dnes Vám přinášíme pár úchvatných fotek povrchu, které vznikly v minulých dnech.
O velmi úspěšné Rosettě jsme poslední dobou moc neslyšeli. Sonda ale stále obíhá okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a neustále nás zásobuje novými fotkami a vědeckými daty. V září minulého roku prolétla kometa společně se sondou perihéliem, neboli nejbližším místem na dráze vzhledem ke Slunci. Od té doby klesá intenzita slunečního záření a tím klesá i aktivita samotné komety. Kvůli tomu se bohužel také vytrácí šance na obnovení komunikace s přistávacím modulem Philae, který bude mít stále méně energie ze svých solárních panelů. Členové řídícího týmu si už přiznali, že navázání dalšího kontaktu je velice nepravděpodobné. Jak ale vědci postupně analyzují naměřená vědecká data, přicházejí s novými a zajímavými objevy.
Podle původních plánů měla veleúspěšná mise sondy Rosetta skončit s rokem 2015. Jenže to by byla veliká škoda. Jak ukazují fotky, které na Zemi dorazily v posledních dnech, kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko totiž dokáže neustále překvapovat. Hra světla a stínu dosahuje na mimořádně nepravidelném tvaru jádra nepředstavitelné rozmanitosti, ze které přechází oči. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme se třemi snímky, které nám Rosetta poslala v období přelomu let 2015 a 2016.
Máme za sebou neuvěřitelně nabitý další prosincový týden. Tento prosinec si budeme dlouho pamatovat a to nejen díky (i když asi především), úspěšnému návratu Falconu 9. My se však v aktuálním vydání Kosmotýdenku podíváme v hlavním tématu na misi InSight, která byla odložena jen pár měsíců před startem, co to způsobilo a jak nejistá budoucnost sondu čeká? V dalších tématech se například podíváme na náklad, který k ISS doručil modernizovaný Progress, zavítáme na Bajkonur, kde úspěšně startoval Proton a nevynecháme i další zprávy. Přeji vám příjemné nedělní čtení Kosmotýdeníku a dobré trávení vánočních svátků.
Dnešek je den, kdy snad již skončily všechny bláznivé nákupy, shon a stres a konečně přišel čas, kdy zbývá prostor pro okamžiky klidu, rozjímání a přemýšlení. My na Kosmonautixu jsme se rozhodli, že vám v tento sváteční čas naservírujeme několik příběhů, které mapují velmi silné okamžiky, které přinesla kosmonautika a při jejich čtení vás na chvíli usadíme a dáme vám čas přemýšlet. Připomeneme si ty chvíle, kdy se zvedly k obloze oči většiny lidí na Zemi, a prožívaly chvíle, které měly ovlivnit historii. Těch okamžiků bylo překvapivě mnoho, ale v tomto článku najdete pouze tři. Tři, které autor dlouho vybíral a které chtěl na poslední chvíli přepisovat, protože přišel dvacátý druhý prosinec tohoto roku a společnost SpaceX rozvířila dějiny. Nakonec jsem však přepsání odolal. Budou to jen krátké příběhy, které mají připomenout ty okamžiky a události, které v nás zanechaly hluboké vzpomínky. Krom toho posledního, ten bude trochu delší. Ve výběru pravděpodobně nenajdete ty, které byste čekali. Snažil jsem se připomenout události jednak nedávné a jednak ty, které souvisí s tímto obdobím. Dobré čtení a příjemné
Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Je tu nedělní poledne a to znamená, že nastal ten správný čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku. Dnes bude o trochu kratší, než byl ten minulý, protože se nám na portále Kosmonautix povedlo zpracovat většinu velkých událostí uplynulého týdne. Přesto se však podíváme na několik zpráv, které jste u nás ještě nečetli. Podrobně se podíváme na náklad rakety Ariane 5, který tento týden vynesla dva telekomunikační satelity. Navštívíme testování motorů SuperDraco, podíváme se ke kometě 67P a nevynecháme ani poslední průlet sondy Cassini kolem měsíce Tethys. Dokonce se podíváme i na dění v Brazilské kosmické agentuře. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Evropská kosmická agentura se rozhodla plně využít potenciálu, který v sobě ukrývá mise sondy Rosetta a už s předstihem spustila rozsáhlou reklamní kampaň. Jednou z jejích nejviditelnějších a nejoriginálnějších součástí byla série krátkých animovaných filmů nazvaná „Once upon a time …“, což by se dalo přeložit jako „Bylo nebylo …“. Diváci se z těchto krátkých videí dozví zajímavé informace o sondě Rosetta od jejího startu až po operace u komety. Díky pohádkovému nádechu člověk ani nemá pocit, že sleduje poučné video. Personifikovaná Rosetta i Philae jsou hrdiny, kteří prožívají reálná dobrodružství. ESA před několika hodinami vydala nejnovější pokračování, které rekapituluje uplynulý rok v této misi včetně nejvýznamnějších událostí a objevů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.