Čína
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
NASA si vybrala společnost Axiom Space pro svou pátou soukromou misi astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, která je plánována na rok 2027.
SpaceX žádá Federální komunikační komisi o schválení družicové konstelace o velikém rozsahu, která má fungovat jako orbitální datové centrum.
Společnost Blue Origin 30. ledna oznámila, že na nejméně dva roky pozastaví lety rakety New Shepard, protože se zaměří na lidský průzkum Měsíce.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V kalendáři bylo datum 12. listopadu roku 2014, když se po desetileté cestě Sluneční soustavou ve vzdálenosti přes 500 milionů kilometrů od Země přistávacímu modulu Philae ze sondy Rosetta podařilo zapsat se do historie kosmického průzkumu tím, že poprvé v historii dosedl na jádro komety. U příležitosti desátého výročí tohoto mimořádného úspěchu, který dodnes patří mezi největší vrcholy v historii celé agentury ESA, se nabízí připomenout si působivé úspěchy, kterých Philae dosáhlo na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.
Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL
Dnešní přednáška nám zakončí týden, který byl věnovaný vesmírným sondám. Vrátíme se misi Rosetta, o které jsme zde již dvě přednášky vydali. Přednášejícím dnes bude pan Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Kosmické velmoci se výpravám k sondám věnovaly už dlouhé roky. První velké setkání s těmito malými ale nesmírně zajímavými tělesy naší sluneční soustavy se odehrálo koncem 70. let, kdy ke kometě 21P/Giacobini–Zinner vyslala americká NASA sondu ISEE-3, později přejmenovanou na ICE. Další setkání s kometou se uskutečnilo v polovině let 80. Tehdy se k zemi po dlouhých desetiletím opět přiblížila kometa Halley. Vstříc této staré známé se vydalo celkem šest sond, dvě z nich byly japonské (Sakigake a Suisei) , další dvě dodal Sovětský svaz (Vega 1 a 2), z dálky tuto kometu sledovala i sonda ICE a největšího přiblížení ke kometě dosáhlo evropská Giotto. Ta se k ní přiblížila až na 605 kilometrů. Všechny další přiblížení ke kometám až na jedinou výjimku pak má na svědomí opět americká NASA. Byly to sondy Deep Space 1 (19P/Borrelly), Stardust (81P/Wild a 9P/Tempel) a Deep Impact (9P/Tempel
Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také, které se podařily a které nikoliv. Stejně jako v minulém dílu našeho miniseriálu bude přednášejícím Ing. Tomáš Přibyl
Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu.
Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti a jak bude provedeno samotné přistání. Uvidíte oba moderátory přiťuknout si čtrnáctiletou whiskey. V našem přednáškovém cyklu to bude poprvé, co
Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).
Způsob, jakým Evropská vesmírná agentura prezentovala v roce 2014 příběh její mise Rosetta-Philae ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, neměl tehdy v evropském povědomí obdoby. Výsledkem spojení všech dílů seriálu Once Upon a Time byl příběh Báječná dobrodružství sondy Rosetta a modulu Philae. Ten byl u nás tak oblíbený, že vznikl jak český, tak slovenský překlad a skupina nadšenců začala pracovat i na dabingu do obou jazyků. Ten byl nyní dokončen a tak si jej můžete pustit.
Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.