New Glenn
Týden po úspěšném startu a přistání současné verze rakety New Glenn společnost Blue Origin oznámila chystanou řadu modernizací rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Týden po úspěšném startu a přistání současné verze rakety New Glenn společnost Blue Origin oznámila chystanou řadu modernizací rakety.
Společnost OQ Technology se stala prvním evropským družicovým operátorem, který odeslal nouzovou zprávu přímo na neupravený chytrý telefon z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Kymeta pracuje na technologii konformní antény, která by mohla být integrována do těla raket Shockwave vyvíjených společností iRocket. Umožní tak propojení na více oběžných drahách, které bude podle nich zásadní pro americkou síť protiraketových raket Golden Dome.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space má svého prvního zákazníka pro svou novou generaci pohonných jednotek solárních panelů (SADA) pro středně velké platformy a konstelace, produkt je známý jako MARA.
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.

Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.

Evropská kosmická agentura vybrala společnost Airbus, aby navrhla a postavila přistávací platformu pro rover Rosalind Franklin. V roce 2028 chce ESA vypustit tuto ambiciozní průzkumnou misi, která bude na Marsu pátrat po stopách minulého, či současného života. Inženýrské týmy Airbusu ze Spojeného království vyvinou mechanické, tepelné a pohonné systémy přistávací plošiny pro bezpečné přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít v roce 2030. Tato práce obnáší přistávací strukturu, velký pohonný systém pro závěrečné motorické přistávání, ale i systémy pro stabilizaci landeru po přistání.

Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.