sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.
Americký úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO provozuje program RASR (Rapid Acquisition of a Small Rocket). V jeho rámci se snaží o vynášení malých družic na komerční bázi. Firma Rocket Lab již v rámci tohoto programu vypustila dvě družice (NROL-151 (RASR-1), též Birds of a Feather v lednu 2020 a RASR-2 (Don’t Stop Me Now) v červnu téhož roku. V průběhu deseti dnů bychom se měli dočkat dalších dvou startů rakety Electron pro tento program. Firma Rocket Lab to bere jako skvělou příležitost demonstrovat schopnosti svého vlastního programu Responsive Space Program. V jeho rámci chce komerčním i vládním zákazníkům nabídnout možnost využívat nepřetržitou schopnost rychlého vypuštění a zjednodušené možnosti výstavby a provozu satelitů. Na 12. července v 7:00 SELČ má raketa Electron odstartovat na misi NROL-162 (RASR-3), která má i tradiční přezdívku – Wise One Looks Ahead (Moudří hledí vpřed). Již o deset dní později má ze sousední rampy 1B odstartovat Electron na misi NROL-199 (RASR-4), Antipodean Adventure (Dobrodružství od protinožců). Náklady obou misí byly navrženy a postaveny a budou řízeny úřadem NRO ve spolupráci s australským ministerstvem obrany.
Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Malá raketa Electron od firmy RocketLab už vynášela rozličné náklady. Zatím pokaždé však mířily na nízkou oběžnou dráhu Země, která se rozkládá ve výšce několika stovek kilometrů nad povrchem naší planety. Ovšem start, který je naplánován na 28. června v 11:55 SELČ bude jiný. Raketa Electron totiž bude z Nového Zélandu vynášet CubeSat CAPSTONE, který se vydá k Měsíci. Malá raketa však dopraví náklad pouze na eliptickou oběžnou dráhu Země. O přesun CubeSatu k Měsíci se pak postará platforma Photon. CAPSTONE má důležitý úkol – ověřit modely a stabilitu oběžné dráhy NRHO, na které v dalších letech vznikne stanice Gateway.
Společnost RocketLab oznámila, že CubeSat CAPSTONE dorazil na základnu Mahia na Novém Zélandu, kde jej čekají přípravy na let k Měsíci. Nyní, když náklad dorazil na místo startu, mohou experti zahájit jeho integraci s nosnou raketou Electron a dodatečným stupněm Photon. Startovní okno se otevírá už 31. května. Návrh a stavbu malé sondy obstaraly firmy Tyvak Nano-Satellite Systems a Terran Orbital Corporation, sonda samotná patří společnosti Advanced Space, která bude zajišťovat i její provoz. CAPSTONE se stane první sondou, která vyzkouší lunární oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Výzkumníci očekávají, že tato pečlivě vybraná dráha, na které vzájemné účinky gravitačních sil Měsíce a Země vytváří téměř dokonale stabilní podmínky, umožní, aby většinu práce s úpravami oběžné dráhy obstarala fyzika. NASA má s tímto typem oběžné dráhy velké plány – na NRHO by měla třeba vzniknout kosmická stanice Gateway, která poskytne zázemí astronautům, kteří v rámci programu Artemis zamíří na Měsíc.
Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Firma Rocket Lab v roce 2019 oznámila, že plánuje zachraňovat a opakovaně používat první stupně svých raket Electron. Nyní se tato společnost sídlící v Kalifornii pokusila o vůbec první zachycení prvního stupně za letu. Zachycení samotné bylo sice úspěšné, ovšem pilot vrtulníku si všiml, že se charakteristiky zatížení odlišují od hodnot, které byly pozorovány při předešlých testech. Rozhodl se proto břemeno uvolnit, takže stupeň měkce dosedl na mořskou hladinu. Ale začněme hezky popořádku. Mise pojmenovaná There and Back Again (tam a zase zpátky) odstartovala 3. května v 0:49 našeho času a jejím cílem bylo doručit 34 družic na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 520 kilometrů. Mise původně měla startovat už 19. dubna, ovšem musela být několikrát odložena, protože se čekalo na vhodné počasí pro premiérový pokus o zachycení prvního stupně.
V pátek jsme vydali článek o tom, že nás za pár hodin čeká start malé rakety Electron od Rocket Lab. K tomu však nedošlo. Po spoustě odkladů to ale vypadá, že třicet pět minut po půlnoci by mohla tato malá raketa konečně odstartovat. Za odklady mohlo většinou špatné počasí v oblasti záchytu prvního stupně a také Rocket Lab nacvičovala záchyt prvního stupně. U této mise by se firma měla pokusit zachytit na padáku klesající první stupeň helikoptérou Sikorsky S-92. Pokud jste nečetli minulý článek s více informacemi o nákladu a raketě, můžete si ho přečíst zde.
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
