NVS-02
Indická kosmická agentura oznámila, že selhání ventilu zabránilo navigační družici NVS-02 vypuštěné před více než rokem ve zvýšení oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická kosmická agentura oznámila, že selhání ventilu zabránilo navigační družici NVS-02 vypuštěné před více než rokem ve zvýšení oběžné dráhy.
Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.
Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.
Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).
Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.
Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indická kosmická agentura ISRO se pochlubila důležitým úspěchem. 23. června totiž proběhl třetí a závěrečný test znovupoužitelného kosmického stroje RLV (Reusable Launch Vehicle), který byl zaměřen na přistání v rámci fáze LEX (Landing EXperiment). Stroj s přezdívkou Pushpak provedl úspěšné přistání a prokázal pokročilé autonomní schopnosti za náročných podmínek. Jelikož je fáze RLV LEX dokončena, může se agentura ISRO vydat s tímto projektem do další etapy RLV-ORV, tedy orbital reusable vehicle. Jak anglický název napovídá, tady už se stroj dostane na oběžnou dráhu.
V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.
Posledních několik dílů jsme se věnovali strojům z devadesátých let, které měly posunout technologie a možnosti vesmírné dopravy. Žádný z programů RLV (Reusable Launch Vehicle) se však nikdy nedostal do „ostrého“ provozu. Jeden skončil zničením, druhý exemplář byl hotov z 85 %, když byl zrušen a třetí zůstal u atmosférických letů v podvěsu nosného letounu. Ve zpětném hodnocení celé této dekády byla zmiňována především jedna základní informace o tom, že samotný vývoj a celý program byly už od začátku příliš optimistické. Následný vývoj událostí prokázal pravdivost této myšlenky. Přesto z tohoto období vzešel jeden stroj, jehož pozdější nástupce se i dnes opakovaně vrací na orbitu, což asi většina lidí třeba vůbec netuší.
V minulém díle jsme pokračovali v oživeném programu X-34, který navázal na svoje základy z prvního pokusu o vývoj. Nyní byl X-34 skromnějších parametrů a s jasným určením provozu, tedy ověření koncepce RLV (Reusable Launch Vehicle) a následně nových technologií. Vývojem a výrobou byla pověřena společnost Orbital, která stála i na začátku první verze, tehdy však ještě se společností Rockwell jako partnerem. V průběhu druhé vlny musela NASA řešit i problémy, které se netýkaly samotné techniky a vývoje, ale čistě politické boje o budoucí letové zkoušky, tedy „tahanice“, na kterém letišti se bude létat. Logickou volbou byla základna Edwards, která měla velmi bohatou historii v experimentálních letech a konec konců na to byla i od začátku určena. Dnešním dílem tak ukončíme povídání o X-34 a shrneme celý koncept RLV z let devadesátých.
Již třicátým dílem začínáme další díl seriálu X-planes/Dělníci kosmonautiky. V minulém díle jsme se začali věnovat třetímu stroji ze skupiny RLV (Reusable Launch Vehicle). X-34 neměl jednoduchý začátek a první pokus o realizaci stroje skončil neúspěchem a ukončením programu. Hlavní důvody byly především spory mezi průmyslovými partnery, tedy společnostmi Orbital Sciences Corporation a Rockwell, ale i částečně s NASA. Horkým tématem se ukázala volba pohonné jednotky, kdy bylo vybíráno mezi americkou a ruskou pohonnou jednotkou. Prodlevy ve stanovení základní konfigurace společností Orbital, prosazení vetší verze B společnosti Rockwell či požadavek na technologický demonstrátor NASA, to vše je malý výčet protiproudů ve vývoji. Výsledkem bylo uvědomění si, že nelze v rámci programu kombinovat požadavek na „pouhý“ technologický demonstrátor s požadavkem na ekonomicky rentabilní stroj, zvlášť když zástupci průmyslu vložili do programu mnohem větší finanční obnos než vládní agentura. Výsledek, ukončení programu.
V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie Access to Space, která definovala další vývoj vesmírné techniky. Snahou bylo vyvinout novou techniku, která přinese výrazné snížení nákladů na let a významné zvýšení bezpečnosti letu. Jako první stroj, který jsme probrali byl demonstrátor DC-X Delta Clipper, u kterého si mnohý čtenář při pohledu na zkušební lety může říct, že to vlastně zná. I když se Delta Clipper nikdy nedostal za hranice zemské atmosféry, pomohl v rozvoji technologie RLV. Dalším strojem, kterým se budeme zabývat, bude X-33, který se však nedostal z fáze prototypu, který byl asi z 85 % hotov.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.