FAA
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že pokračuje v plánu dokončit vývoj své suborbitální kosmické lodi nové generace a zahájit komerční lety do konce roku 2026.
Po úspěšném druhém letu rakety New Glenn, včetně prvního přistání nosné rakety, plánuje společnost Blue Origin provést svůj další start začátkem příštího roku, pravděpodobně se stejnou nosnou raketou.
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají experimenty z mnoha různých oborů vědy. Velmi často ale stanice slouží i ke zkouškám inovativních technologie a jejich ověřování v praxi. Již na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat zkoušek nové experimentální komunikační technologie, která by mohla v budoucnu najít uplatnění při letech dál od Země. V současné době se kosmické agentury ve většině případů spoléhají při přenosu informací z různých sond na Zemi na radiové vlny. Nedávno se k tomuto účelu začaly zkušebně používat lasery, které umožní přenášet vyšší objemy dat. Plánovaná zkouška jde však ještě dál – projekt XCOM chce ke komunikaci využívat rentgenového záření.
Když se sonda New Horizons blížila k Plutu, když prolétala okolo, i když už letěla vstříc planetce 2014 MU69 v Kuiperově pásu, mířili vědci rentgenovou observatoří Chandra směrem k trpasličí planetě a jejím měsícům, aby provedla měření, jež by se následně porovnala s tím, jak zaznamenala tento zvláštní svět při průletu sonda New Horizons ve viditelném spektru.
Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.
O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.
Znáte tu stupnici? Jde to, jde to blbě, nejde to. Pro pozorování rentgenového záření z vesmíru bez použití kosmických sond platí druhý stupeň: sice to jde, ale o detailnějším průzkumu nemůže být řeč. Rentgenové paprsky totiž zemskou atmosférou neprocházejí. Jakkoli většina populace tento fakt považuje za šťastný, astronomové naše nadšení tak úplně nesdílejí, jelikož díky tomu jim rentgenové pozorování přináší zásadní obtíže.
V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.
Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.