křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.
Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ačkoliv ruský laboratorní modul Nauka potkaly po dosažení oběžné dráhy problémy, vše se nakonec podařilo vyřešit. Odlet lodi Progress MS-16 s modulem Pirs je tedy připraven. Původně mělo k této události dojít už v pátek, pak se odlet odložil na sobotu, následně na neděli, až nakonec sklouznul na pondělí. Řídící středisko zcela logicky čekalo s odpojením tohoto modulu, až se vyřeší problémy modulu Nauka. Nikdo totiž logicky nechtěl, aby se modul Pirs odpojil a pak po něm zůstalo volné místo, protože Nauka by nebyla schopna připojení. Roskosmos TV bude tuto nezvyklou podívanou vysílat v přímém přenosu.
Únor byl jednoznačně ve znamení Marsu. Mohli jsme se těšit z příletu sond Tianwen-1 a Al-Amal k Rudé planetě. Asi nejepičtější divadlo nabídla NASA, které se podařilo dopravit na povrch vozítko Perseverance. Videa z jednotlivých fází přistání vypadala naprosto úchvatně. I v pilotované kosmonautice se toho nedělo zrovna málo. K ISS se vydaly dvě zásobovací lodě a sice ruský Progress MS-16 a americký Cygnus NG-15. Dvakrát vyrazili kosmonauti mimo stanici. Další mise Starlink jsou na oběžné dráze. Starship SN9 se vydal do výšky několika kilometrů a pak se pokusil přistát. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední dny přináší fanouškům kosmonautiky zajímavé události především v ranních hodinách – uznejte sami – Sojuz 2-1a startoval v 5:45, Falcon 9 dokonce ve 4:59 a připojení Progressu MS-16 k ISS by mělo přijít v 7:20. Na rozdíl od startů se v případě příletů k ISS nedá spoléhat na konkrétní čas – v aktuálním případě se proto pracuje s tolerancí +/- 3 minuty. Na středeční ráno tedy chystáme živě a česky komentovaný přenos, jehož tématem bude právě přílet této nákladní lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Progress se má připojit na modul Pirs, který s sebou za několik měsíců odnese, aby se uvolnilo místo pro přílet laboratorního modulu Nauka.
Raketa odstartovala v 5:45 SEČ z bajkonurské rampy 31/6 a loď Progress MS-16 dosáhla oběžné dráhy. Připojení k ISS nás čeká ve středu ráno (7:20). 15. února 6:05
Pondělní velmi brzké ráno může být perfektně nabité zajímavými momenty. V 5:21 SEČ by totiž měl z floridské rampy číslo 40 odstartovat Falcon 9 se 60 družicemi Starlink, přičemž první stupeň bude použit pošesté. Hned v 5:45 by měl následovat start rakety Sojuz 2.1a, která vynese na oběžnou dráhu nákladní bezpilotní loď Progress MS-16. Ten by měl ve středu ráno našeho času doletět k Mezinárodní kosmické stanici. Jelikož chceme oba starty komentovat živě a česky, nedá se vyloučit, že se dočkáme dvojitého přenosu. Je tu však jedno velké ALE a tím je počasí. Meteorologická předpověď pro Falcon totiž očekává v době startu pouze čtyřicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí a navíc v místě přistání prvního stupně má být střední riziko špatných podmínek. Připravme se tedy na možnost odkladu.
Kosmická nosná raketa Sojuz 2-1a by měla 11. prosince 2020 vynést z bajkonurské rampy 31 kosmickou loď Progress MS-16, která následně zamíří k ISS. Počítá se s dvoudenním letovým profilem, který bude zakončen připojením na zadní dokovací port staničního modulu Zvezda. Podle harmonogramu z letošního podzimu by měla loď u stanice strávit celých 220 dní, což vzhledem k termínu startu vcelku odpovídá časovému rámci plánovaného zničení staničního modulu Pirs. Jeho oddělením od ISS by se uvolnil spodní (k Zemi mířící) dokovací port modulu Zvezda, na který se má připojit ruský laboratorní modul Nauka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
