Před 35 lety vzlétl ke svému prvnímu letu, a zároveň poslednímu, sovětský kosmoplán Buran. Byl to první zkušební let bez posádky v automatickém režimu. Po dvou obletech Země přistál na přistávací dráze kosmodromu Bajkonur. 15. listopadu 10:00
V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.
Měl být chloubou a technickým zázrakem Sovětského svazu. Osud tomu však chtěl jinak a nakonec majestátní raketoplán Buran startoval do vesmíru pouze jednou. Exemplářů ovšem vzniklo víc. Nejznámější je osud právě letového kusu, který po své cestě do kosmu byl k vidění i na letecké show v Paříži, kam ho přepravil největší letoun na světě Antonov An-225. Po skončení této akce v roce 1989 bylo jedno mezipřistání také v Praze, ale tím byla jeho sláva zpečetěna. V roce 2002 se po větrné smršti zřítila část budovy na kosmodromu v Kazachstánu, pod kterou byl uložen spolu s jedním kusem rakety Eněrgija. Ještě horší ovšem je, že během tohoto incidentu zemřelo osm lidí. Kdo by ovšem čekal změnu přístupu ke zbylým kusům z programu, ten by se hluboce mýlil… Nezměnilo se totiž vůbec nic.
