polární záře

  • JWST vyřešil záhadu Saturnu

    JWST vyřešil záhadu Saturnu

    Výzkumníci z Northumbria University použili nejpokročilejší kosmický teleskop, jaký kdy byl postaven, aby našli odpověď na jednu z nejdéle existujících otázek ve výzkumu planet. Proč se zdá, že se Saturn otáčí různou rychlostí, která závisí na tom, jak ji měříme? Jejich poznatky byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Space Physics a poprvé odhalují komplexní vzory tepla a elektricky nabitých částic v polárních zářích Saturnu. Ukazují také, jak je celý systém poháněn samoudržitelnou zpětnovazební smyčkou, jejímž zdrojem energie jsou polární záře samotné planety.

  • Juno objevila poslední chybějící signaturu polární záře ze čtyř největších měsíců Jupitera

    Juno objevila poslední chybějící signaturu polární záře ze čtyř největších měsíců Jupitera

    Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.

  • Družice EZIE zahájily výzkum aurorálních elektrojetů

    Družice EZIE zahájily výzkum aurorálních elektrojetů

    Mise EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer) od agentury NASA zahájila svou 16 měsíců trvající vědeckou misi. Tento krok přichází po zaznamenání „prvního světla“ a dokončení prvotních kontrol, které prověřily, že družice jsou v dobrém stavu a po vynesení do kosmického prostoru pracují podle očekávání. Mise odstartovala 15. března z Vandenbergovy základny v Kalifornii na Falconu 9 v rámci mise Transporter-13. EZIE je první kosmickou misí, která je vyhrazena ke studiu magnetických stop aurorálních elektrojetů. Ty vznikají, když geomagnetické bouře vyvolané sluneční činností uvolní do zemské horní atmosféry výron nabitých částic. Tím vznikají barevné polární záře, ale ovlivněny jsou i navigační a komunikační systémy, či pozemská infrastruktura – například rozvodná síť. Mise EZIE má najít odpovědi na desítky let trvající otázky spojené se strukturou i evolucí elektrojetů a tím i tolik diskutované záhady vesmírného počasí na Zemi.

  • Webbův teleskop odhalil nové detaily o polárních zářích Jupiteru

    Webbův teleskop odhalil nové detaily o polárních zářích Jupiteru

    Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.

  • První měření z družic EZIE

    První měření z družic EZIE

    Výrazem „first light“ (doslova první světlo) se označuje první pozorování nové kosmické mise – jako když poprvé otevře oči. Nyní byl tento milník oznámen u mise EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), která má za úkol odhalit detaily o pozemských aurorálních elektrojetech, silných elektrických proudech, které tečou horními vrstvami atmosféry, kde svítí polární záře. Tyto informace pomohou vědcům lépe porozumět propojení Země a kosmického prostoru, ale i omezit negativní dopady kosmického počasí na společnost.

  • Mise EZIE bude hledat magnetické stopy polárních září

    Mise EZIE bude hledat magnetické stopy polárních září

    Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.

  • Kosmotýdeník 520 (29.8. – 4.9.)

    Kosmotýdeník 520 (29.8. – 4.9.)

    Tak jako každou neděli je i tuto připraven pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Raketa SLS sice na misi Artemis I neodstartovala, ale i tak se dělo mnoho zajímavých událostí. V hlavním tématu se například podíváme na zajímavou studii o polárních zářích na Marsu, která vznikla díky spolupráci dvou týmů dvou sond. Podíváme se také na Boca Chica, anebo na nové mise pro Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Petr Kulhánek – Sluneční vítr (1.4.2021)

    Petr Kulhánek – Sluneční vítr (1.4.2021)

    První den měsíce dubna máme všichni spojený s aprílem a našim cílem je hlavně ničemu nevěřit a pro jistotu brát všechno s rezervou. Najdou se však výjimky, které je možno vážně brát. Mezi ně patří i tato přednáška, kterou letos na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT pronesl prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Jako téma si vybral sluneční vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce a pohybující se velmi vysokou rychlostí. Na tomto místě je možno si položit poměrně snadnou otázku? A je to vůbec něco, co by mě mělo zajímat a můžu to vůbec někdy nějak vidět? Odpověď je také poměrně prostá, rozhodně ano, sluneční vítr způsobuje na zemském povrchu například polární záře či poruchy příjmu na krátkých vlnách. Chování a zkoumání naší centrální hvězdy je taktéž něco, čemu se již řadu desetiletí věnují největší kosmické agentury. Ke studiu Slunce byly mimo jiné vypuštěny sondy Ulysses, Hinode, Genesis, SOHO, Stereo A, Stereo B, SDO.…

  • Thomasův fotokoutek 44

    Thomasův fotokoutek 44

    Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.

  • Odepsaná družice se hlásí o pozornost

    Odepsaná družice se hlásí o pozornost

    NASA se pokouší obnovit komunikaci s dávno ztracenou družicí IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration). Sonda určená ke studiu magnetosféry a polárních září startovala do vesmíru 25. března 2000. Během úspěšné prodloužené mise se však v roce 2005 nečekaně odmlčela. O dva roky později již nekomunikující IMAGE měla strávit delší čas v zemském stínu a její operátoři tedy doufali, že se jí vybijí palubní baterie, řídící počítač se restartuje a sonda zavolá domů. To se však nestalo, a tak NASA sondu odepsala a misi ukončila.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗