sociální sítě

Přímé přenosy

SLS (Artemis II)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.

Bellatrix Aerospace

Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.

Sift

Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.

Pave Space

Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.

NASA

Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: planetka
Výřez z poslední fotografie, kterou sonda OSIRIS-REx zachytila planetku Bennu. Upraven byl i kontrast.

OSIRIS-REx rozluštila Bennu: balvany na planetce jsou plné prasklin

Jedním z největších překvapení celé mise OSIRIS-REx byla skutečnost, že cílová planetka Bennu se ukázala jako členitý a drsný svět pokrytý velkými balvany, na kterém se nachází jen málo hladkých ploch, které naznačovala dřívější pozorování pomocí pozemských přístrojů. „Když se sonda OSIRIS-REx v roce 2018 dostala k Bennu, byli jsme překvapeni tím, co jsme spatřili,“ vzpomíná Andrew Ryan, vědec z Lunar and Planetary Laboratory, která spadá pod University of Arizona v Tucsonu, který vedl pracovní skupinu pro fyzikální a termální analýzu vzorků z mise OSIRIS-REx a dodává: „Očekávali jsme nějaké balvany, ale předpokládali jsme alespoň několik velkých ploch s hladším, jemnějším regolitem, který by se snáze odebíral. Namísto toho to vypadalo, že jsou na povrchu pouze balvany a my jsme si pak chvíli drbali hlavy.“ Obzvláště záhadná byla pozorování Spitzerovým teleskopem, který změřil nízkou tepelnou setrvačnost, což ukazovalo na planetku, jejíž povrch se dokáže rychle zahřát i zchladnout vlivem otáčení, které přináší části povrchu na sluneční svit a jiné zase do stínu – něco na způsob písečné pláže na Zemi. To bylo v rozporu

Webbův teleskop vyloučil srážku planetky s Měsícem

S využitím dat z teleskopu Jamese Webba nasbíraných mezi 18. a 26. únorem mohli experti ze střediska NASA pro studium blízkozemních objektů, které spadá pod Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zpřesnit dráhu blízkozemní planetky 2024 YR4 a definitivně tak vyloučit možnost, že by mohla 22. prosince 2032 narazit do Měsíce. Z nových dat vyplývá, že planetka 2024 YR4 proletí asi 21 200 kilometrů nad povrchem Měsíce. Tato aktualizace neznamená, že by se oběžná dráha 2024 YR4 nějak měnila. Namísto toho to odráží zlepšenou přesnost chápání toho, kde astronomové očekávají, že planetka v roce 2032 bude.

Vzorky z Bennu odhalily komplexní původ a dramatickou proměnu

Planetka Bennu, ze které v roce 2020 odebrala vzorky americká sonda OSIRIS-REx, je směsí prachu, ze kterého se formovala naše Sluneční soustava, organických látek z mezihvězdného prostoru a hvězdného prachu z předsolární éry. Jeho jedinečný a rozličný obsah byl v průběhu času dramaticky transformován interakcí s vodou a vystavením drsnému kosmickému prostředí. Tyto poznatky vycházejí z trojice nedávno publikovaných odborných článků založených na analýze vzorků z Bennu od vědců z NASA i dalších institucí. Planetka Bennu je tvořena fragmenty z větší mateřské planetky hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, kterou zničila kolize.

Hera pozoruje planetky a mise DART přinesla další poznatky o Dimorphosu

Při cestě přes hlavní pás planetek se evropské sondě Hera podařilo pořídit její první fotografie planetek. Sonda směřuje k planetce 65803 Didymos a jejímu věrnému průvodci, který dostal pojmenování Dimorphos. Jejím úkolem bude studovat výsledky záměrné kolize mezi americkou sondou DART a Dimorphosem. Nové snímky prokázaly schopnosti Hery zamířit kamery na slabý cíl a udržovat jej v zorném poli vědeckých přístrojů.

Trosky po srážce DART s Dimorphem. Zdroj: ASI, NASA, Johns Hopkins APL, DART, LICIACube, LUKE, IOP, https://apod.nasa.gov/

Top 5 – Blízká setkání s planetkami

V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety

Vědci studují data z průletu Lucy kolem planetky Donaldjohanson

Analýza dat nasbíraných 20. dubna stále pokračuje. Dnes si ukážeme snímky planetky z hlavního pásu, které pořídila kamera L’LORRI jen pár minut před maximálním přiblížením. Nešlo jen o vědecký výzkum zatím nenavštívené planetky, ale také o nácvik postupů, které bude sonda autonomně provádět při své hlavní vědecké misi. To, že se snímkování planetky podařilo, dává vědcům vyšší pravděpodobnost, že si Lucy stejně dobře povede také při průletech kolem tzv. Trojánů Jupiteru.

Planetka Donaldjohanson pohledem sondy Lucy

Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve pozorovány výrazné výkyvy jasnosti v průběhu desetidenní periody. Potvrdila se tak očekávání některých členů týmu Lucy, když první snímky ukázaly něco, co vypadá jako protáhlá kontaktní dvojplanetka, tedy objekt vzniklý srážkou dvou menších těles. Tým však překvapil zvláštní tvar úzkého krčku spojujícího oba laloky, který podle NASA vypadá jako dva do sebe vnořené kornouty zmrzliny.

Sonda Lucy se chystá na své druhé setkání s planetkou

Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.

Modely předpovídají stáří dalšího cíle sondy Lucy

Ačkoliv následující setkání sondy Lucy s planetkou Donaldjohanson bude sloužit primárně k nácviku postupů pro pozdější sledování planetek na dráze planety Jupiter, nový vědecký článek naznačuje, že tato malá planetka z hlavního pásu může být překvapivá i sama o sobě. Nové modely totiž naznačují, že planetka Donaldjohanson mohla vzniknout před cca 150 miliony let rozpadem většího tělesa – vlastností její oběžné dráhy a rotace se přitom od té doby významně proměnily. Až sonda Lucy 20. dubna 2025 proletí kolem této zhruba pětikilometrové planetky, nasbírá data, která by mohla poskytnout nezávislý pohled na tyto procesy. Získané poznatky budou založeny na jejím tvaru, povrchové geologii a historii kráterů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.