křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (HTV-X1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Lynk Global

Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.

Vantor

Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země

Samara Aerospace

Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: phobos

Snímek Marsu z přístroje E-THEMIS na Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!

Mars Odyssey

Nezvyklý pohled na horizont Marsu

Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.

Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

Kosmotýdeník 501 (18.4. – 24.4.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na přípravu na start opravné mise lodi Starliner s názvem OFT-2. Dále se zaměříme na poškozené metanové potrubí Super Heavy B7, či na záznam zatím nejsilnějších marsotřesení, která zaznamenal lander InSight. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

8K rozlišení u Marsu

Japonská kosmická agentura JAXA a Japonská vysílací společnost NHK oznámily společný vývoj projektu „Super Hi-Vision Camera“. Tohle zařízení by mělo letět na misi MMX (Martian Moons eXploration) a zvládne pořizovat ve vesmíru snímky v rozlišení 4K a 8K. Bylo by to vůbec poprvé v historii, kdy bychom měli možnost vidět zblízka Mars a jeho měsíce v takto mimořádném rozlišení. Když vědci dostanou možnost spojit tyto snímky v obřím rozlišení s dalšími daty z jiných přístrojů, bude možné posunout naše znalosti o planetě a jejích měsících na novou úroveň.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

MMX – japonská sonda pro dopravu vzorků z Phobosu

Jak kosmické agentury sbírají zkušenosti a jak dělá technika stále větší pokroky, mohou pozemní týmy navrhovat stále smělejší projekty. Možná jste už zaznamenali informaci o tom, že NASA společně s ESA připravuje misi, která má na Zemi dopravit vzorky marsovské horniny. Chystané vozítko Mars rover 2020 má být prvním článkem této smělé mise. Čína také pokukuje po návratu vzorků z Marsu a jejich mise počítá se společným vypuštěním orbiteru, landeru a roveru. Oba smělé projekty mají být dokončeny před rokem 2030, ale ani Japonci nezůstávají pozadu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.