sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 5. května roku 2018 odstartovala k Marsu sonda InSight, určená k tomu, aby objasnila procesy, při kterých před miliardami let vznikaly terestrické planety. Po cestě dlouhé sedm měsíců přistála na jeho povrchu v listopadu 2018. Sonda se zaměřila na výzkum vnitřní struktury rudé planety. Ač původně plánována na dva roky, nakonec vydržela pracovat více než čtyři. Konec mise samotné byl nicméně neodvratný, kvůli postupnému zanášení fotovoltaických panelů, které sondu napájely. O tom, co nám výsledky měření této sondy odhalili, se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně
Program americké NASA, který známe pod názvem Discovery, je zaměřen na nízkorozpočtové a zároveň úzce vědecky zaměřené sondy. Jeho kořeny se datují do počátku 90. let a motem jsou tři slova, faster, better, cheaper, což bychom mohli přeložit jako rychleji, kvalitněji a levněji. V jeho rámci vzniklo v minulosti celkem 12 družic. Všechny, kromě jediné, mise CONTOUR, splnily svůj úkol. Družice tohoto programu jsou vysílány k zajímavým tělesům sluneční soustavy. Navštívily již komety, asteroidy, Měsíc, Mars či Merkur. Družice sbíraly částice slunečního větru nebo objevovaly exoplanety. Možná bude lépe zmínit názvy sond, které v rámci tohoto programu vznikly. Patří sem sonda Mars Pathfinder, která zároveň na své palubě nesla první robotické vozítko, které se pohybovalo po povrchu jiné planety. Sonda Stardust zachytila částice z komety Temple 1, MESSENGER byl naproti tomu první sondou, která dosáhla oběžné dráhy planety Merkur. Osobně za nejzajímavější misi tohoto programu považuji sondu Dawn, která zkoumala zblízka planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V dnešní přednášce se zaměříme na sondu Insight, která se v roce 2018 vydala na
