sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.
Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.
Kalifornská pobřežní komise zamítla žádost Vanderbergské vesmírné základny o navýšení počtu startů společnosti SpaceX. Toto rozhodnutí zpožďuje budování vojenské konstelace pro národní obranu USSF. Komise zatím neuvedla důvod ani případné sankce.
Společnost The Exploration Company získala 160 milionů dolarů na podporu vývoje své nákladní kosmické lodi Nyx Earth.
Dnes je tomu 101 let od narození Alana Sheparda. Shepard byl členem první sedmičlenné skupiny amerických astronautů a prvním Američanem, který letěl do vesmíru. V rámci mise Apollo 14 přistál na Měsíci, kde se pokusil hrát golf.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 5. května roku 2018 odstartovala k Marsu sonda InSight, určená k tomu, aby objasnila procesy, při kterých před miliardami let vznikaly terestrické planety. Po cestě dlouhé sedm měsíců přistála na jeho povrchu v listopadu 2018. Sonda se zaměřila na výzkum vnitřní struktury rudé planety. Ač původně plánována na dva roky, nakonec vydržela pracovat více než čtyři. Konec mise samotné byl nicméně neodvratný, kvůli postupnému zanášení fotovoltaických panelů, které sondu napájely. O tom, co nám výsledky měření této sondy odhalili, se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně
Program americké NASA, který známe pod názvem Discovery, je zaměřen na nízkorozpočtové a zároveň úzce vědecky zaměřené sondy. Jeho kořeny se datují do počátku 90. let a motem jsou tři slova, faster, better, cheaper, což bychom mohli přeložit jako rychleji, kvalitněji a levněji. V jeho rámci vzniklo v minulosti celkem 12 družic. Všechny, kromě jediné, mise CONTOUR, splnily svůj úkol. Družice tohoto programu jsou vysílány k zajímavým tělesům sluneční soustavy. Navštívily již komety, asteroidy, Měsíc, Mars či Merkur. Družice sbíraly částice slunečního větru nebo objevovaly exoplanety. Možná bude lépe zmínit názvy sond, které v rámci tohoto programu vznikly. Patří sem sonda Mars Pathfinder, která zároveň na své palubě nesla první robotické vozítko, které se pohybovalo po povrchu jiné planety. Sonda Stardust zachytila částice z komety Temple 1, MESSENGER byl naproti tomu první sondou, která dosáhla oběžné dráhy planety Merkur. Osobně za nejzajímavější misi tohoto programu považuji sondu Dawn, která zkoumala zblízka planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V dnešní přednášce se zaměříme na sondu Insight, která se v roce 2018 vydala na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
