sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: perseverance

Kosmotýdeník 341 (25.3. – 31.3.)

Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Mars Rover 2020 úspěšně přistál – simulovaně

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

padák na Marsu

Nový padák pro Mars pokořil rekord

V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.

Vizualizace Mars rover 2020

Mars rover 2020 pomalu vzniká

Má startovat už za necelý rok a půl, v červenci 2020, ale zatím jsme o jeho stavbě mnoho neslyšeli. Řeč je o novém americkém vozítku pro výzkum Marsu, které zatím nese obecný název Mars rover 2020. Nedostatek informací, fotek či dokonce videí ze stavby je však, zdá se, u konce. Jet Propulsion Laboratory nahrála na YouTube sotva dvouminutové video, na kterém můžeme vidět všechny hlavní prvky této mise – od přeletového prstence, přes sky-crane, aeroshell a tepelný štít až po samotné vozítko.

MAVEN u Marsu

MAVEN se chystá na nové vozítko

Už čtyři roky krouží kolem Marsu americká sonda MAVEN, která je určena ke studiu složení atmosféry rudé planety. Nyní začala upravovat svou oběžnou dráhu, takže se k planetě více přiblíží. Nejvyšší bod se během tohoto manévru sníží z výšky 6 200 na 4 500 kilometrů nad terénem. Důvod možná leckoho překvapí – sonda se chystá na přílet vozítka Mars rover 2020, do jehož startu stále zbývá necelý rok a půl. MAVEN by totiž měl u této mise fungovat jako záloha pro přenos dat mezi Zemí a povrchem Marsu. „MAVEN zatím udělal skvělou práci a naučil nás hodně věcí o tom, jak Mars ztratil svou atmosféru i o mnoha dalších věcech, které souvisí s lepším pochopením evoluce marsovského klimatu,“ popisuje Jim Watzin, ředitel Programu pro výzkum Marsu v rámci NASA a dodává: „Nyní jej chceme využít k dalšímu úkolu – aby pomohl komunikovat s připravovaným vozítkem a jeho nástupci.“

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

Předčasné rozbalení cenného dárku

Do čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dorazila tento týden důležitá zásilka, kterou technici vybalili z ochranných vrstev. Pod nimi se neukrývalo nic menšího, než letový exemplář tzv. backshell pro připravovanou misi Mars 2020 Rover. Vozítko bude během přeletové fáze v meziplanetárním prostoru složené v dutině, kterou zepředu uzavře tepelný štít a z druhé strany pak backshell, tedy česky zadní kryt. K této bílé konstrukci bude připojen jak padák, který se postará o zpomalení celá sestavy, tak i nebeský jeřáb skycrane, který s vozítkem jemně přistane na povrchu.

Počítačová podoba vozítka Mars rover 2020

Jezero – cíl nového amerického roveru

Nadpis není úplný – správně bychom měli psát kráter Jezero. Ale nemyslete si, že jde o nějaký překlad oficiálního názvu do češtiny. Cílová oblast na Marsu se skutečně už v originále jmenuje Jezero crater. Tento kráter získal pro nás zajímavý název drobnou oklikou – oficiálně byl pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině, ale svou roli mohlo sehrát i to, že slovo jezero označuje v několika slovanských jazycích útvar, který dříve kráter Jezero vyplňoval. Ačkoliv je tedy v současné době tento kráter vyprahlou pouští, může nám chystaný rover pomoci pochopit, jak to vypadalo na Marsu před dávnými lety.

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.