sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. Aby se Ingenuity povedlo tento cíl splnit, bude muset přežít mrazivé teploty Marsovských nocí, zvládnout nemilosrdně nízké příděly energie a přitom se pokusit o několik 90 sekund trvajících letů se Zemí vzdálenou více než 11 světelných minut. Znamená to, že komunikace s řídícím střediskem v reálném čase bude zcela vyloučená. Abychom pochopili jak v NASA připravili test této nové technologie, vyzpovídal redaktor Evan Ackerman pro IEEE Spectrum vedoucího letových operací pro Marsovské helikoptéry Tima Canhama z JPL (Jet Propulsion Laboratory). Je důležité znovu připomenout, že údělem helikoptéry Ingenuity je technologicky demonstrační mise. Jejím primárním cílem je ověřit možnosti přízemního letu v podmínkách Marsu, nic víc. Ingenuity nebude provádět žádná vědecká pozorování ani
Nové zoomovací panorama složené ze 142 fotografií kamery MastCam-Z roveru Perseverance nadete nyní na webu NASA/JPL. 20. února 20:45
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Souhrn víkendových tiskových konferencí k přistání Perseverance v kráteru Jezero byl sice úžasný sám o sobě, ale všichni jsme čekali na to, co přinese JPL v pondělí večer našeho času. Asi nikdy předtím si nevzali dva dny pauzu mezi tiskovkami a hlavně čekalo se, že uvidíme video z přistání a barevný snímek okolí. Videa a snímky uveřejněné 22. 2. 2021 vstoupí do dějin výzkumu Marsu. Poprvé jsme si mohli připadat, jako když sami přistáváme. První snímky okolí pořídily kamery, jaké dosud na Marsu nepřistály a detailní snímek padáku na povrchu v barvách je i na poměry MRO mimořádný.
Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tento týden byl celý ve znamení Marsu. Věnovali jsme se jeho průzkumu, možnému pilotovanému letu a hlavně ve čtvrtek na jeho povrchu přistál už 5. rover, který bude dlouhé následující roky brázdit jeho povrch. Hvězdárna a planetárium Brno nám při té příležitosti ve čtvrtek nabídla krásný přímý přenos přistání vozítka Perseverance. Berte proto dnešní pozvánku na nedělní pořad Sedmikrásky jako pokračování této události. Řeč bude o vyhodnocení tipovací soutěže o přesnost přistání, zmíněno bude samozřejmě samotné přistání a hovořit se bude samozřejmě i o dění, které nás čeká jak v nejbližší budoucnosti, tak v následujících letech. Pořad by měl dle anotace být věnován kosmonautice a pokud by vám ani toto ujištění nestačilo, snad vás uklidní fakt, že si pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos pozvali do dnešního vysílání Tomáše Přibyla, redaktora serveru kosmonautix.cz a kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přeji příjemnou zábavu.
Další úžasné přistání na Marsu máme za sebou. Začíná vědecká část celé mise a možná bychom se mohli dočkat jen dalších šedivých pracovních dní nového vozítka. Ale tentokrát to bude jiné, a nejen díky tomu, že šedivých záběrů nám bude posílat podstatně méně než ta starší. Ukázala to už druhá tisková konference druhý den po přistání, která proběhla v pátek od naší devatenácté hodiny. Dočkáme se dlouhé, možná rekordní jízdy po povrchu Marsu. Budou odebírány vzorky z geologicky zcela odlišných oblastí. A nakonec se dříve či později dostanou do rukou lidí na Zemi. To je ale ještě mnoho let před námi. Vraťme se k přistání a vychutnejme si ty úžasné záběry, které už se stihly dostat na Zemi. A to je teprve začátek, čekáme i videa se zvukem.
V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká 7 minut hrůzy, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.
Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.
Výzkum Marsu má v historii kosmonautiky a průzkumu naší nezastupitelné místo. S výjimkou samotné naší Země a Měsíce patrně neexistuje v celém vesmíru planeta, která by byla více navštěvována kosmickými sondami. Jen v současné chvíli jich na oběžné dráze této planety krouží celkem sedm. Na povrchu samotné planety se pak nachází jeden jediný funkční rover (Curiosity) a další stacionární vědecká laboratoř (InSight).
Průzkum planety Mars byl zahájen na počátku 60. let, kdy se k této planetě začaly vydávat nejprve sovětské a o několik let později i americké sondy. Už v roce 1964 se sondě Mariner 4 podařil průlet kolem Marsu. Na první vstup na oběžnou dráhu jsme si počkali až roku 1971. Ten se podařil americké sondě Mariner 9 a o necelých 14 dní později stejného úspěchu dosáhli i Sověti se sondou Mars 2. Ještě v roce 1971 se také podařil první sestup na povrch planety, dosáhlo jej výsadkový odul sondy Mars 3. Snad největším úspěchem let 70. však byly sondy Viking 1 a 2. Až do konce 20. století se však v žádném případě nezměnil počet zemí, které byly schopny oběžné
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
