EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výzkum Marsu má v historii kosmonautiky a průzkumu naší nezastupitelné místo. S výjimkou samotné naší Země a Měsíce patrně neexistuje v celém vesmíru planeta, která by byla více navštěvována kosmickými sondami. Jen v současné chvíli jich na oběžné dráze této planety krouží celkem sedm. Na povrchu samotné planety se pak nachází jeden jediný funkční rover (Curiosity) a další stacionární vědecká laboratoř (InSight).
Průzkum planety Mars byl zahájen na počátku 60. let, kdy se k této planetě začaly vydávat nejprve sovětské a o několik let později i americké sondy. Už v roce 1964 se sondě Mariner 4 podařil průlet kolem Marsu. Na první vstup na oběžnou dráhu jsme si počkali až roku 1971. Ten se podařil americké sondě Mariner 9 a o necelých 14 dní později stejného úspěchu dosáhli i Sověti se sondou Mars 2. Ještě v roce 1971 se také podařil první sestup na povrch planety, dosáhlo jej výsadkový odul sondy Mars 3. Snad největším úspěchem let 70. však byly sondy Viking 1 a 2. Až do konce 20. století se však v žádném případě nezměnil počet zemí, které byly schopny oběžné
Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.
Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.
Kvapem se nám blíží první opravdu velká událost roku 2021. V době vydání tohoto článku zbývá do přistání vozítka Perseverance na Marsu pouhých 20 dní. Jelikož jde o opravdu významnou událost, je logické, že se jí budeme v dalších dnech odpovídajícím způsobem věnovat, aby naši čtenáři měli včas odpovídající informace. V dnešním článku proto najdete základní představení aktuální situace i přistávací lokality. Řeč bude pochopitelně i o misi samotného vozítka, jeho chystaném přistání i o jeho významu pro budoucí průzkum rudé planety.
Jestli se 18. února letošního roku podaří americkému vozítku Perseverance přistát na Marsu, dopraví sem i malého spolucestujícího – marsovskou helikoptéru pojmenovanou Ingenuity. Tento stroj váží na Zemi pouze 1,8 kilogramu a jeho vývoj začal před šesti lety jako projekt, který neměl moc šancí na realizaci. Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory věděli, že je teoreticky možné létat v řídké atmosféře Marsu, ale nikdo si nebyl jistý, zda dokáží postavit stroj dost silný na to, aby mohl vzlétnout, komunikovat a celkově autonomně fungovat vzhledem k drsným omezením spojeným s jeho hmotností. Tým proto zkusil marsovské podmínky napodobit na Zemi. Když už bylo jasné, že se tyto úkoly dají splnit, zbývá už pouze vyzkoušet Ingenuity ve skutečném prostředí na Marsu.
Přesně za měsíc (18. února) má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance. Jeho sestup bude v mnoha ohledech připomínat přistání roveru Curiosity, ale dočkáme se i novinky – kamera třeba nasnímá terén, kam sestava klesá a počítač vybere bezpečnou oblast. Animací, vizualizací a infografik na téma přistání Perseverance na Marsu se objevilo již několik, ale dnes bychom Vás chtěli seznámit s jednou mimořádnou možností. Díky ní se dostanete k přistávajícímu roveru tak blízko, jak to jen jde. A nebudete muset ani opustit své křeslo – vše se totiž pochopitelně odehraje virtuálně.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.
O nejnovější americké pojízdné laboratoři určené k výzkumu Marsu se toho už napsalo hodně. Přesto se na vozítku dají najít detaily, o kterých mnoho lidí nemusí vůbec vědět – některé jsou čistě dekorativní, jiné plní i nějakou skutečnou funkci. NASA nyní vydala článek, kde informuje o pěti takových detailech – pravidelní čtenáři našeho webu už mají náskok, protože o některých detailech, které Vám dnes představíme, jsme již psali v nějakém starším článku. Vozítko Perseverance nese kromě špičkových vědeckých přístrojů i různé symboly, hesla a objekty – od úlomků meteoritů až po čipy se jmény 10,9 milionu lidí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
