sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.
Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.
Dost možná nejneobvyklejší kosmický nosič současnosti se chystá na svůj další start – raketa Pegasus-XL vypouštěná z podvěsu pod letadlem by měla vynést družici ICON. Ta se usadí na nízké oběžné dráze kolem Země, kde bude studovat interakci mezi kosmickým počasím a počasím, které probíhá v atmosféře. Mise měla startovat už před několika měsíci, ale potýkala se s mnoha odklady. Nyní se zdá, že by již raketa měla být připravena a proto Vás zveme na náš živě a česky komentovaný přenos.
Letoun Stargazer s raketou Pegasus letí z Kalifornie na Floridu, odkud obslouží start družice ICON. Sledujte živě dráhu jeho letu. 19. října 17:20
Největší letoun všech dob, dvoutrupý Stratolaunch sice ještě ani jednou nevzlétl do vzduchu, ale v poslední době o sobě dává poměrně významně slyšet. Stejnojmenná firma, kterou založil v roce 2011 spoluzakladatel Microsoftu, Paul Allen, před několika hodinami představila bližší plány celé rodiny nosičů. Ty firma postupně rozvíjí a první z nich by mohly začít létat po roce 2020. V portfoliu jsou dva typy raket a znovupoužitelný raketoplán, který by mohl dokonce vozit astronauty na oběžnou dráhu.
Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.
Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.
Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.
V tomto diely sa budem venovať raketám deväťdesiatych rokov. O nich som začal písať už pred dvoma týždňami a teraz túto tému vyčerpám. Koncom storočia sa americká kozmonautika niesla v duchu znovuobjavenia rakiet. Mnoho ľudí si totiž mylne myslelo, že s príchodom raketoplánov pôjdu do starého železa. Nič také sa však samozrejme nestalo. Ďalší smer ukázala havária Chellengeru v roku 1986, pri ktorej zomrelo deväť astronautov. Obrovská tragédia donútila NASA a aj armádu zmeniť plány do budúcnosti a celé smerovanie do vesmíru. Návrat ku starým dobrým raketám sa stal skutočnosťou. Štartov pribúdalo a k slovu sa dostali aj súkromné spoločnosti, ktoré už na tomto poli nepôsobili iba ako dodávatelia dielov, ale poskytovali kompletne vyrobené rakety, ktoré mohli štartovať aj pod hlavičkou iných korporácií, nie len NASA. To samozrejme odľahčilo celý ten birokratický aparát ktorým sa po štyroch desaťročiach existencie stala a pomaly sa pred Amerikou otvorila dovtedy nemysliteľná cesta, ktorá je viac viditeľná dnes. NASA sčasti prestala vyrábať vlastné rakety, ale radšej si kúpila štart, podobne, ako to robia iné
Každý druhý týždeň si v seriály Kozmická Strojovňa môžete prečítať o raketách z nejakého obdobia. Po dvojdiely o nosičoch 70. Rokov prichádzajú ich mladší súrodenci z rokov osemdesiatych. Toto obdobie poznamenal napríklad štart amerického raketoplánu Space Shuttle, alebo Sovietskeho Burana. Hlavne preto tieto dve veľmoci vo vývoji konvenčných rakiet trochu zaostávali a to využili ostatné kozmické agentúry. Hlavne teda európska ESA alebo japonská JAXA. V Európe prakticky pokračoval vývoj rakety Ariane. Vylepšovali sa motory, zväčšoval sa prvý či druhý stupeň a pridávali na Boostre na tuhé palivo. Vďaka tomu nosnosť rapídne vzrástla a to si všimli aj súkromné spoločnosti. Predávanie štartov privátnemu sektoru síce ešte nedosahovalo také rozmery ako dnes, ale aj tak to stačilo na vznik úplne prvej komerčnej spoločnosti ktorá zabezpečovala prepravu nákladu do vesmíru. Arianespace založili v roku 1980 ako voľnú súčasť ESA a jej hlavnou úlohou bolo predávať štarty rakiet Ariane. Do klubu vesmírnych veľmocí sa tak čiastočne zaradila aj Európska Vesmírna Agentúra, ktorá mohla ťažiť aj z kozmodrómu Kourou, ktorého umiestnenie je ideálne pre vynášanie družíc
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
