SDA
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.

Tento týden se budeme zabývat činností člověka v kosmonautice. Na tyto činnosti se budeme dívat z různých úhlů. Jedním z těchto pohledů je i lékařství, patří sem ale i zajištění životních potřeb člověka, který se nachází v kosmu. Jaké jsou vlastně potřeby člověka, který se nachází na oběžné dráze, na co vše je potřeba dávat pozor? Jak vypadá zásobování astronautů vodou? Jak si připravují jídlo a jaké jídlo vlastně jedí? Jaké nebezpečí jeho organismu hrozí? Je rozdíl mezi problémy mužů a žen? Jak se provádí hygiena a jak chodí kosmonauté na záchod? Přináší kosmonautika i nějaké pozitiva pro pozemskou medicínu? Které osobnosti stály za zrodem tohoto netradičního oboru? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět dnešní přednášející, kterým je Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.

Kosmonautika je jedna z oblastí, která zahrnuje pod svými křídly mnoho různých oborů lidské činnosti. Patří sem mimo jiné i medicína a proto se v dnešní přednášce podíváme na kosmonautiku jinýma očima než doposud. Hlavním tématem nebudou kosmické lodě či nosné rakety, ale řeč bude o pokusech, kde testovacím subjektem byl člověk. Ve většině případů nebylo cílem testů ublížit člověku, ale prohloubit lidské poznání a tím následně pomoci člověku. Řeč bude o počátcích testování na lidech, které proběhlo za druhé světové války, poté navážeme nit americkými testy, které ukázali reakci lidského organismu na přetížení. Přednáška pak bude pokračovat různými pokusy s vakuem, testy izolačními či přežití v mrazu. Prováděly se i pokusy, kdy se zjišťovala reakce organismu po přistání do vody. Přednášejícím bude Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška je to velmi zajímavá a osobně doufám, že vás zaujme. Chtěl bych při této příležitosti také poděkovat Drahoslavu Trnkovi, který mi s přípravou přednášek velmi pomáhá.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.