HyPrSpace
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první
Opět se po delším čase dnes vrátíme k programu přednáškového cyklu Pátečníků, kteří již řadu let nabízí přednášky ze všem možných oborů lidské činnosti a seznamují tak veřejnost s pokroky a zajímavostmi ve vědě. V poslední době také začaly všechny své přednášky živě streamovat, takže máte možnost se těchto přednášek zúčastnit živě, ikdyž se nenacházíte v okolí Prahy. Pro dnešní den jsem pro vás vybral přednášku známého popularizátora kosmonautiky, pana Milan Halousek. Jejím tématem budou zvířata na palubách kosmických lodí. Dá se říct, že zvířecí astronauty lze rozdělit zhruba do dvou různých kategorií. Do té první spadají všechny zvířecí lety, které se uskutečnily od druhé poloviny 40. let až do okamžiku, kdy se poprvé do vesmíru vydali lidé. Tyto lety měly totiž za úkol v první řadě připravit půdu pro první pilotované lety. Do této kategorie lze zařadit jednoznačně všechny ruské pokusy se psy či americké lety opic. Druhá kategorie spadá do období po letu prvních sovětských či ruských kosmonautech, kdy bylo definitivně jasno, že člověk může na
Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají
Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard. Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám dnes v 17:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro
Tématem dnešní přednášky budou exoplanety. Co to však je? Exoplaneta, též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než je naše Slunce. Dlouhá desetiletí jsme navíc nevěděli, zda vůbec budeme schopni takováto tělesa u jiných hvězd detekovat. Existovala sice řada nápadů a možností, jak by to možné bylo, ale první detekce se podařila až v 90. letech 20. století. Od těch dob se situace výrazně zlepšila, dnes už známe více než 4000 planet, které obíhají okolo jiných hvězd, kolem řady z nich navíc obíhá více než jedna planeta. Z počátku byly úspěšné hlavně pozemní teleskopy, ale postupně se tato pátrání začala přesouvat na oběžnou dráhu. Do těchto činností se zapojila řada přístrojů, které byly původně určeny k jiným pozorováním, jako například Hubblův vesmírný teleskop. Naprostou většinu nalezených exoplanet má však na svědomí specializovaná družice Kepler, která od roku 2009 celých devět let kroužila po heliocentrické dráze. Pracovala tak, že během primární mise byla trvale zaměřena na jedno místo v souhvězdí labutě a měřila jasnost hvězd. Více o exoplanetách nám poví
Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté
Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na
Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.