HyPrSpace
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od mořské hladiny, dochází k opačnému jevu. Všichni také patrně velmi dobře víte, kde se nachází hranice kosmického prostoru. Je však tato hranice stejná i z biologického hlediska? Co se navíc však stane, pokud by člověk byl změnám tlaku takříkajíc bez ochrany? Na toto téma navíc díky různým scifi filmům kolují mezi širokou populací různé mýty a legendy. V dnešní přednášce bychom si na ně chtěli takříkajíc posvítit, protože již v lidských dějinách několikrát došlo k vystavení lidského organismu velkým změnám tlaku. Na všechny zajímavosti a detaily týkající se této problematiky se dnes podíváme s naším přednášejícím, který není nikdo jiný, než vám všem dobře známý RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., pracovník Fyziologického ústavu AV ČR. Přednáška samotná je k dispozici ve dvou verzích. Ta první, starší, pochází z roku 2022 a pochází z přednáškového
12. duben je jedno z nejpamátnějších datumů v historii kosmonautiky. Asi každému z nás se při vyslovení tohoto data vybaví rok 1961, když se do vesmíru poprvé vydal člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, nicméně výročí, které se s tímto dnem pojí je více. Tento den v roce 1981 také odstartoval z floridské rampy LC-39A dlouho odkládaný první raketoplán světa Columbia v rámci mise STS-1. A narozdíl od všech předchozích prvních startů pilotovaných kosmických lodí, během této mise seděli v pilotní kabině dva astronauté. Jedním z nich byl pětinásobný astronaut John Young a na vedlejší křeslo usedl nováček Robert Crippen. Měli před sebou více než dva dny pilné práce, během kterých měli otestovat tento nikdy neletěný stroj. O tomto a dalších detailech prvního letu amerického raketoplánu vám tento pátek v 19:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Ještě předtím, od 17 hodin vystoupí Miloslav Špecián, který promluví o prvním kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi.
Jedním z nejúžasnějších kosmonautických programů všech dob byl program americké NASA, který měl za cíl zajistit přistání prvního člověka na Měsíci. Všichni známe příběh Neila Armstronga, ale ani on se nevynořil odnikud a jeho první šlápota na měsíčním povrchu byla výsledkém trpělivé a náročné práce statisíců lidí. Jedním z těchto postupných kroků byla i první cesta člověka za nízkou oběžnou dráhu Země. V prosinci roku 1968 ji podnikla posádka Apolla 8 ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders. V rámci této mise se pánové dostali na oběžnou dráhu Měsíce, kde prováděli fotografování měsíčního povrchu pro účely budoucích misí programu Apollo. Osobně jejich misi považuju za jednu z nejodvážnějších a nejsložitějších v rámci celého programu. O jejich slavné misi vám v dnešní přednášce řekne více známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy kosmických sond. Koncem února letošního roku napadla vojska Ruské Federace Ukrajinu a následná
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Dnes se opět vrátíme do období, které bezprostředně následovalo po druhé světové. Řada velmoci v této době začala využívat ukořistěné německé rakety V2. Armády světa začaly tyto zbraně navíc postupně i vylepšovat a zdokonalovat, ale z hlediska dnešní přednášky je podstatné, že se v té době začaly do kosmického prostoru dostávat první živočichové. Prvními do vesmíru úmyslně vynesenými živými tvory se tak staly octomilky, které se na kořistních německých raketách vydali vstříc svému osudu v únoru 1947. Prvním živým tvorem na oběžné dráze se o 10 let v kabině Sputniku 2 stal pes. V průběhu let se počty zvířecích astronautů postupně navyšovaly a hranici kosmického prostoru navštívila bezobratlá havěť, opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna kočka. O problémech, výcviku a cestách těchto němých tváří do vesmíru nám v dnešní přednášce povypráví Mgr. Lenka Jelena Příplatová, PhD., vědecká pracovnice Filozofického ústavu AV ČR. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.