Štítek ‘Northrop Grumman Innovation Systems (dříve Orbital ATK)’

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Blíží se zkouška s třicetimetrovými plameny

Záchranný systém je nezbytnou součástí každé pilotované lodě. Má totiž zajistit odnesení kabiny s astronauty pryč od nebezpečné rakety. Většina pilotovaných lodí k tomuto účelu používá tzv. záchrannou věžičku, která disponuje motory na tuhé palivo. Výjimkou v tomto směru nebude ani nově vyvíjená americká loď Orion. Při jejím startu v roce 2019 na misi EM-1 budou ještě záchranné motory nahrazeny maketami, protože půjde o nepilotovanou misi. Další let, označovaný jako EM-2 už ale má mít na palubě posádku a proto je potřeba připravit i záchrannou věžičku. V Promontory v Utahu proto firma Orbital ATK připravuje zkoušku, která ověří správné fungování tohoto systému. Technici již z velké části dokončili stavbu pětimetrové věžičky o průměru 90 centimetrů, která je tvořena velkým motorem na tuhé palivo se čtyřmi „výfuky“.

ŽIVĚ: Historicky první start rakety ve formátu 360°

Pokud se nic nepokazí, mělo by se dnes v 17:11 našeho času otevřít půlhodinové startovní okno pro raketu Atlas V. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu sedmou zásobovací loď Cygnus, jejíž útroby jsou napěchovány hlavně vědeckými experimenty, o kterých si řekneme více v samostatném článku. Původně jsme Vám sice chtěli tento start přinést s českým komentářem v rámci našeho seriálu Živě a česky, ale bohužel se aktuální termín startu Dušanu Majerovi ani Martinu Gembecovi časově nehodí. Pokud by se dnes neodstartovalo, vrací se komentovaný přenos opět do hry. Na druhou stranu Vás nemusí mrzet, že nebude komentovaný přenos – místo toho si užijete historicky první vysílání, ve kterém můžete sami otáčet kamerou a díky tomu si určit, na co přesně se chcete dívat.

Kosmotýdeník 234 (6.3. – 12.3.)

172 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku právě doběhlo a je tedy čas na jeho nové vydání. Pravidelný týdenní přehled událostí z kosmonautiky se dnes zaměří v hlavním tématu na zkoušku systému podpory života pro loď Crew Dragon od SpaceX. Podíváme se i na odklad dalšího letu soukromé zásobovací lodi Cygnus, nebo na první letový díl rakety SLS, který dorazil na kosmodrom. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 226 (9.1. – 15.1.)

Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.

Nejistá budoucnost rakety Pegasus

Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.

I druhý požár v útrobách lodi Cygnus skončil úspěchem

Už když se v pondělí od Mezinárodní vesmírné stanice oddělila loď Cygnus, psali jsme na našem webu, že to ještě není konec její služby. Kromě vypuštění cubesatů Lemur se čekalo hlavně na experiment Saffire-II. Ten spočívá v zapálení několika velkých testovacích vzorků a z hlediska bezpečnosti se nedá provádět na obydlené stanici. Již nepotřebná zásobovací loď bez posádky a mířící k zániku v atmosféře je k tomuto účelu ideálním prostředím.

Cygnus opustil ISS, jeho mise ale nekončí

Od startu kosmické lodi Cygnus na misi OA-5 uplynul již měsíc. Loď na ISS dopravila více než 2300 kilogramů nákladu včetně potravin a vědeckých experimentů, které prováděli členové 49. i aktuální 50. dlouhodobé expedice. Dnes o půl druhé odpoledne našeho času Robert Kimbrough a Thomas Pesquet s pomocí staniční robotické paže oddělili loď Cygnus od modulu Unity, ale tím ještě jeho úkoly nekončí. Zdaleka přitom nejde jen o mediálně vděčný a často zmiňovaný experiment Saffire-II, který v útrobách lodi zapálí požár a bude sledovat, jak se plameny šíří.

Atlas ještě jednou pomůže lodi Cygnus

Když se firma Orbital ATK rozhodla dát sbohem motorům AJ-26 (předělané staré motory NK-33 ještě ze Sovětského svazu) a předělat svou raketu Antares na nové motory RD-181, věděla, že to nebude rychlý proces. Aby splnila své závazky vůči NASA, objednala si od firmy United Launch Alliance dvě rakety Atlas V, které vloni v prosinci a letos v březnu. Atlasy úspěšně dopravily obě lodě Cygnus na dráhu vstříc ISS a když se v říjnu do služby vrátila raketa Antares vybavená novými motory, zdálo se, že už se vše vrátí do starých kolejí a lodě Cygnus budou létat jen na raketách Antares. Ale chyba lávky!