Oldřich Pelčák

  • Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

    Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

    Lukáš Houška1 komentář

    Nedělní oběd už voní na stole a s ním přichází také čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na zrušený plán na stavbu komerční orbitální stanice společností Northrop Grumman. Co to znamená pro plány na stavbu komerčních stanic a jak se k tomu staví NASA? V dalších tématech se podíváme na fotografie indické pilotované lodi, či si připomeneme start budování konstelace Kuiper. Vzpomeneme také na v sobotu zesnulého Oldřicha Pelčáka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Z Indie do kosmu (1. díl)

    Z Indie do kosmu (1. díl)

    Karel Zvoník24 komentářů

    Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.

  • Crew Dragon se čtyřmi kosmonauty přistál v Žatci

    Crew Dragon se čtyřmi kosmonauty přistál v Žatci

    Michal Přibyl15 komentářů

    Velké věci se o víkendu děly v Žatci. Na tamním letišti totiž přistála kosmická loď Crew Dragon. Či přesněji její nafukovací maketa. Jak jistě víte, loď je čtyřmístná. Proto se do ní „vešli“ všichni čtyři českoslovenští kosmonauti. Vždyť Ivan Bella, Michal Fulier, Oldřich Pelčák i Vladimír Remek se narodili v Československu, že? Program začal již v pátek 22. dubna, kdy přijel první ze čtveřice kosmonautů, Ivan Bella.  Přijela i hlavní hvězda celé akce, Francis Gary Powers Jr. Gary je synem slavného pilota Francise Garyho Powerse. Ten byl na vrcholku studené války sestřelen nad Sovětským svazem ve svém špionážním letounu U-2. Podle tohoto incidentu byl natočen i film Most špionů. Po krátkém Garyho proslovu byla velmi uvolněná atmosféra, při čemž měl každý možnost si s ním promluvit. Té chvíle jsem využil i já a od Garyho si nechal podepsat jeho vlastní knihu (Spy Pilot) a rovnou si s ním udělal fotku, kterou jsem si druhý den nechal podepsat.

  • Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

    Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se opět vrátíme k programu Mobilního planetária, které pro nás v celé loňské jaro v době pandemie COVIDU-19 připravoval známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek. Téma, které jsem vybral, se bude týkat české stopy ve vesmíru. Začneme, jak se sluší a patří, stopou nejvýraznější. Tu udělal první československý kosmonaut Vladimír Remek, který se v březnu roku 1978 na palubě lodi Sojuz-28 na několikadenní pobyt na orbitální stanici Saljut-6. Jednalo se o prvního kosmonautika z jiné země než USA či SSSR, který se dostal na oběžnou dráhu. Návratová kabina kosmické lodi Sojuz-28 je dodnes k vidění v muzeu ve Kbelích. Když byla řeč o Vladimíru Remkovi, nelze nevzpomenout ani na jeho náhradníka, kterým tehdy byl Oldřich Pelčák. Více občanů Česka se do vesmíru nepodívalo. I tak však se však našla na oběžné dráze řada dalších osob, u kterých lze vystopovat české kořeny. Za všechny bych rád zmínil Eugena Cernana, velitele Apolla-17, který se v prosinci jako poslední pozemšťan procházel po…

  • Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)

    Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)

    Jiří Hadač3 komentáře

    Tento týden jsme se věnovali prvnímu československému a slovenskému kosmonautovi. V dnešním díle, který tento cyklus zakončí, bychom se zastavili u jednoho z jejich náhradníků. U většiny pilotovaných kosmických startů je vždy zároveň cvičena hlavní i záložní posádka. Je to pro případ, kdyby došlo ke zdravotnímu či jinému problému a bylo nutno některého člena či celou posádku vyměnit. Náhradníkem Vladimíra Remka byl Oldřích Pelčák. Plukovník Ing. Oldřich Pelčák se narodil v roce 1943 ve Zlíně a k létání se dostal ještě na průmyslovce v Hradišti. Jeho prvním letounem byl LF-109 Pionýr a pokračoval na motorových strojích C-105. Po maturitě v roce 1962 se přihlásil na Vyšší letecké učiliště v Přešově. Tam už létal na strojích L-29 Delfín či MIG-15. Od roku 1967 začal létat se strojem MIG-21. V roce 1972 zahájil společně s Vladimírem Remkem a dalšími studium na Vojenské letecké akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Poté už se svým kolegou ze studií zahájili kosmonautický výcvik.…

  • Vesmírné osudy 64. díl – Vladimír Remek

    Vesmírné osudy 64. díl – Vladimír Remek

    Lukáš Houška24 komentářů

    Vesmírné osudy teď na chvíli opustí „velkou“ kosmonautiku a podívají se k nám. První československý a v současnosti nazývaný i jako první evropský kosmonaut, Vladimír Remek je zvláštní osobnost. Je stejně těžko uchopitelný jako doba a podmínky, které ho dostaly na oběžnou dráhu. Polemizovat nad významem toho, co vykonal – lépe snad toho, co mu bylo umožněno vykonat, by bylo velice složité. Pravděpodobně stále ještě nemáme dostatečný odstup od této události. Pravdou však zůstává, že Československo bylo v té době na svém kosmickém vrcholu a Vladimír Remek byl tím nejviditelnějším vrcholem, který tehdejší československou vědu ozářil. Nesmíme však zapomínat, že mnoho možná i významnějších kosmických aktivit tehdejšího státu se odehrávalo na pozadí a dělaly se skutečně velkolepé věci. Pojďme se však podívat na osud Vladimíra Remka hlavně z té vědecké stránky. Společně projdeme hlavně některé zajímavé experimenty, které prováděl na stanici Saljut.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗