Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Společnost ExoTerra Resources se sídlem v Coloradu dodala společnosti York Space Systems 21 pohonných modulů pro družice Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA).
Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.
Raketa Delta IV Heavy byla ve své době nejsilnější raketou světa, ale i když jí tento titul už nepatří, stále má své neoddiskutovatelné kouzlo. O to více nás může mrzet, že tuhle královnu ohně uvidíme startovat už pouze dvakrát. Její předposlední start se chystá na středeční dopoledne našeho času a půjde opět o velmi atraktivní událost. Kromě již zmíněného působivého pohledu na startující Deltu IV Heavy bude atraktivitu zajišťovat také utajení související s vynášeným nákladem. Jak již název mise NROL-68 napovídá, půjde o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, takže oficiální informace o misi jako obvykle chybí. Spekuluje se však o průzkumné družici řady Orion, která je určena k práci na geostacionární dráze.
25. září v 0:25 středoevropského letního času, tedy o 32 minut později, než bylo plánováno, se na startovní rampě SLC-6 Vandenbergovy základny zažehly motory RS-68A, raketa Delta IV Heavy se zahalila do svého typického ohnivého závoje a vyrazila vstříc obloze. Působivá podívaná se však odehrála naposledy. Z této rampy už žádná Delta nepoletí. Zbývající dva starty raket Delta IV Heavy se odehrají na Floridě. Mise NROL-91 tak byla definitivní tečkou za starty této majestátní rakety z této rampy. Pojďme si nyní připomenout nejlepší fotky, které tuhle historickou událost zachycují.
Americký úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO provozuje program RASR (Rapid Acquisition of a Small Rocket). V jeho rámci se snaží o vynášení malých družic na komerční bázi. Firma Rocket Lab již v rámci tohoto programu vypustila dvě družice (NROL-151 (RASR-1), též Birds of a Feather v lednu 2020 a RASR-2 (Don’t Stop Me Now) v červnu téhož roku. V průběhu deseti dnů bychom se měli dočkat dalších dvou startů rakety Electron pro tento program. Firma Rocket Lab to bere jako skvělou příležitost demonstrovat schopnosti svého vlastního programu Responsive Space Program. V jeho rámci chce komerčním i vládním zákazníkům nabídnout možnost využívat nepřetržitou schopnost rychlého vypuštění a zjednodušené možnosti výstavby a provozu satelitů. Na 12. července v 7:00 SELČ má raketa Electron odstartovat na misi NROL-162 (RASR-3), která má i tradiční přezdívku – Wise One Looks Ahead (Moudří hledí vpřed). Již o deset dní později má ze sousední rampy 1B odstartovat Electron na misi NROL-199 (RASR-4), Antipodean Adventure (Dobrodružství od protinožců). Náklady obou misí byly navrženy a postaveny a budou řízeny úřadem NRO ve spolupráci s australským ministerstvem obrany.
V neděli odpoledne nás čeká další start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad. NROL-85 je další z misí pro zmíněný úřad, o které toho tolik nevíme. Zajímavostí je, že to bude vůbec poprvé, kdy Falcon 9 vynese náklad pro Národní průzkumný úřad na již použitém stupni. Doposud musely totiž všechny první stupně být na mise pro tento úřad nové. Na této misi bude tedy první stupeň znovupoužitý a bude se jednat o jeho druhý let. Startovat se bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii a první stupeň bude přistávat na pevninské plošině LZ-4. Jak jsem již zmínil o družicích pro úřad NRO toho moc nevíme, ale údajně by se mohlo jednat o dvě družice a to NOSS-3 alias Intruder. Je ale jisté, že půjde o průzkumné/špionážní družice, které budou vyneseny na počáteční oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 1 220 kilometrů, perigeem 1 024 kilometrů a sklonem 63,5° vůči rovníku.
SpaceX odložila start Falconu 9 nejdříve na sobotu 16. dubna. Chce dát pozemním týmům více času na kontroly. 15. dubna 10:50
Na 2. února je z Vandenbergovy základny naplánován start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad, která bude vynesena v rámci mise NROL-87. V rámci misí pro Národní průzkumný úřad jsou informace o družici pod aerodynamickým krytem Falconu 9 neznámé. Jedinou informací, kterou známe je, že družice bude vynesena na heliosynchronní oběžnou dráhu s výškou 512,7 × 512,7 km a sklonem 97,4°. Zbytek informací například o hmotnosti, účelu, přístrojích na palubě atd. nám jsou neznámé, ale spekuluje se, že by se mohlo jednat o elektro-optickou průzkumnou družici nové generace.
Existují rakety, které startují několikrát do roka, jsou dokonce rakety, které za rok startují tak často, že už to člověku připadá jako rutina. Jsou tu však také rakety, které startují, jak se říká, sotva jednou za uherský rok. Třeba taková raketa Minotaur I vzlétla naposledy v roce 2013! Pokud se nic nepokazí, měli bychom se jejího dalšího startu dočkat už v úterý ve 13:00 našeho času. Už jen skutečnost, že se dočkáme startu málo vídané rakety, je sám o sobě atraktivní, ale o další porci zajímavosti se postará náklad – ten je totiž utajen a spadá pod Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.
Raketa Delta IV Heavy je vždy zárukou perfektní podívané. Její ohněm překypující starty dokáží pokaždé zaujmout. Na 26. dubna ve 22:46 by měla tato majestátní raketa odstartovat z Vandenbergovy základny na misi označovanou jako NROL-82. Už ze samotného názvu mise je jasně vidět, o co půjde. Zkratkou NROL se značí utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Neznáme tedy velikost, hmotnost, účel, ani cílovou dráhu nákladu. Ale možná i proto jsou všechny tyto mise ještě atraktivnější. Jedinou neznámou je počasí, které zatím dává jen čtyřicetiprocentní pravděpodobnost vhodných podmínek.
Po tiskové konferenci 10. prosince 1963, na níž ministr obrany Robert McNamara oznámil zrušení projektu X-20 Dyna Soar ve prospěch vojenské orbitální stanice MOL, se do pohybu dalo mnoho elementů, které měly zajistit pokud možno hladký vývoj a implementaci projektu. Jednou z důležitých prvotních podmínek byla dohoda vojáků s NASA. Spolupráce byla nutná z několika důvodů. Prvním z nich byla dohoda mezi USAF a agenturou ohledně vzájemné informovanosti v oblasti kosmických pilotovaných programů. Zejména NASA si chtěla být jista, že jí vojáci „nelezou do zelí“ a nepracují na programu, který by mohl podrýt snahu dostat se na Měsíc do konce dekády, k čemuž národ vyzval prezident Kennedy. Ten podlehl atentátníkovým střelám v listopadu toho roku, jen pár dní před oficiálním zrodem MOL. Jeho smrtí se z lunární výzvy stal závazek a naprostá priorita. Druhým důvodem pro úzkou spolupráci USAF a NASA byl fakt, že program MOL měl využívat uzpůsobeného hardwaru původně určeného právě pro civilní agenturu – zejména loď Gemini. A třetím důvodem byl transfer zkušeností. Přeci jen, na konci roku 1963 měla NASA na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
