24. července 2021 
Držitel Nobelovy ceny za elektroslabé sjednocení zesnul dnes v USA. Položil základy výzkumu temné hmoty pro AMS-02 na ISS. 24. července 17:40
Štítek ‘Nobelovy ceny’
Douglas D. Osheroff, nízké teploty a Columbia STS-107
Zkáza letu Challenger STS-51-L nebyla bohužel jedinou tragédií programu raketoplánů. Když se v únoru 2003 při přistání rozpadl raketoplán Columbia vracející se z mise STS-107, rozběhlo se důkladné vyšetřování. Podobně jako o 17 let dříve, i v tomto případě byl členem vyšetřovací komise fyzik a nositel Nobelovy ceny. Jmenoval se Douglas Osheroff. Na rozdíl od Richarda Feynmana, velmi dobře známého i lidem mimo fyzikální obec, Osheroff byl a stále je většině lidí prakticky absolutně neznámý. A to je škoda, neboť obohatil svůj obor i náš život o velmi zajímavé poznatky. Proto si dnes tohoto význačného muže podrobněji představíme.
Rubrika Historie, Technologie 
Štítky: fyzika, NASA, Nobelovy ceny, raketoplán, raketoplán Columbia, STS-107 Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika
Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.
Rubrika Historie, Ostatní Štítky: astrofyzika, COBE, fyzika, Hubble space telescope, kosmologie, Nobelovy ceny, reliktní záření, Rentgenová astronomie, Uhuru 
Nahrávání ...