4. října 2022 
Nobelovu cenu letos získali Alain Aspect, John Clauser a Anton Zeilinger. Jejich výzkum položil základy pro experimenty s kvantovou komunikací na čínské družici QUESS. 4. října 12:25
Štítek ‘Nobelovy ceny’
Nobelova cena za fyziku 2021
Oceněni byli S. Manabe (USA) a K. Hasselmann (Německo), autoři modelů zemského klimatu, k jejichž realizaci velmi přispěly data z meteorologických družic. Třetím laureátem je G. Parisi (Itálie). 5. října 20:10
Steven Weinberg (1933-2021)
V pátek 23. července dorazila z USA zpráva, která zarmoutila celý vědecký svět. Zemřel Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století, spoluautor teorie elektroslabého sjednocení, jednoho z nejdůležitějších výsledků v dějinách fyziky. Proslul také jako průkopník nových metod v kvantové teorii pole i pokusů o kvantování gravitace, předpověď axionů, propagátor teorie velkého třesku, skvělý učitel a popularizátor vědy. Současně šlo o jednoho z posledních velikánů, kteří dokončovali standardní model částicové fyziky. Připomeňme si dnes tuto superstar světové vědy s brilantní myslí i originálními a mnohdy neotřelými názory trochu blíže.
Rubrika Historie, Věda a výzkum 
Štítky: AMS-02, axiony, Chandra, Fermi, fyzika, kvantová fyzika, Nobelovy ceny, temná hmota Zemřel americký fyzik Steven Weinberg (88)
Držitel Nobelovy ceny za elektroslabé sjednocení zesnul dnes v USA. Položil základy výzkumu temné hmoty pro observatoř Chandra a AMS-02 na ISS. 24. července 17:40
Douglas D. Osheroff, nízké teploty a Columbia STS-107
Zkáza letu Challenger STS-51-L nebyla bohužel jedinou tragédií programu raketoplánů. Když se v únoru 2003 při přistání rozpadl raketoplán Columbia vracející se z mise STS-107, rozběhlo se důkladné vyšetřování. Podobně jako o 17 let dříve, i v tomto případě byl členem vyšetřovací komise fyzik a nositel Nobelovy ceny. Jmenoval se Douglas Osheroff. Na rozdíl od Richarda Feynmana, velmi dobře známého i lidem mimo fyzikální obec, Osheroff byl a stále je většině lidí prakticky absolutně neznámý. A to je škoda, neboť obohatil svůj obor i náš život o velmi zajímavé poznatky. Proto si dnes tohoto význačného muže podrobněji představíme.
Rubrika Historie, Technologie, Věda a výzkum Štítky: fyzika, Fyzikální výzkum v kosmonautice, NASA, Nobelovy ceny, raketoplán, raketoplán Columbia, STS-107 Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika
Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.
Rubrika Historie, Ostatní, Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, COBE, fyzika, Hubble space telescope, kosmologie, Nobelovy ceny, reliktní záření, Rentgenová astronomie, Uhuru 
Nahrávání ...