křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dvě hlavní části družice NISAR byly v indickém Bengaluru spojeny a vytvořily jeden celek. Mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) s plánovaným startem na začátku roku 2024 byla (jak již název napovídá) společně vyvinuta agenturami NASA a ISRO. Jejím úkolem bude sledovat pohyby pevnin i ledovců s extrémně jemným rozlišením. NISAR má zmapovat téměř celou planetu minimálně jednou za 12 dní. Nasbíraná data pomohou vědcům porozumět kromě jiného i dynamice lesů, mokřadů a zemědělské půdy.
Družice NISAR rozhodně není jen tak obyčejná. Na své palubě bude mít nejpokročilejší radarový systém, jakým se kdy mohla některá americká vědecká mise pyšnit. Jejím úkolem bude pomoci vědcům studovat rizika spojená s životním prostředím – od tání mořských ledovců až po změny stavu spodní vody. Vědecké vybavení družice NISAR tvoří dva radarové systémy – první postavila NASA, o druhý se postarala indická kosmická agentura ISRO. Nyní se tento projekt posunul o další krok blíže ke startu, který je plánován na rok 2024. Nedávno se přístrojové vybavení přesunulo z kalifornské Jet Propulsion Laboratory do U R Rao Satellite Centre v indickém městě Bengalúr. Zdejší týmy se brzy postarají o spojení sestavy obou radarových systémů s tělem družice (její platformou) a zahájí zevrubné testy, které prověří, zda je připravena na svou chystanou tříletou vědeckou misi.
Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.
Jejím úkolem bude vyhledávat potenciální přírodní rizika a pomoci vědcům změřit, jak tající pozemní ledovce ovlivňují výšku mořské hladiny – družice NISAR se nyní dostává do výrobní fáze. V čisté místnosti kalifornské JPL začíná vznikat družice, která bude mít rozměry jako SUV. Důležité je, že dostane největší odraznou anténu, jakou kdy měla nějaká mise od NASA. Projekt NISAR je společným dílem zmíněné agentury NASA a jejího indického protějšku, agentury ISRO. Družice by měla sledovat drobné změny zemského povrchu a vyhledávat varovné známky blížících se vulkanických erupcí. Kromě toho také pomůže sledovat zásoby podpovrchové vody, monitorovat rychlost tání ledovců, které souvisí se vzestupem hladin, ale také zjistí změny v rozložení vegetace po celém světě. Sledování takových změn na téměř celém světě zatím ještě nikdy dříve neproběhlo s takovou úrovní časového a prostorového rozlišení, jaké nabídne právě NISAR.
O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.
Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
