sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil Webbův teleskop. Hlavní výzkumník Conor Nixon a další členové týmu programu GTO (Guaranteed Time Observation) 1251, který využívá Webb ke zkoumání atmosféry a klimatu Titanu, teď v článku, který zatím neprošel tradičním vědeckým revizním procesem, popisují své první reakce na tato data. Titan je jediný měsíc v celé Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru a je to také (kromě Země) jediné kosmické těleso, na kterém jsou řeky, jezera a moře. Narozdíl od naší planety však kapalinu na povrchu netvoří voda, ale uhlovodíky jako metan a etan. Atmosféra měsíce je zakrytá hustou mlhou, která brání viditelnému světlu z kosmického prostoru odrazit se od povrchu.
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.
Teleskop Jamese Webba zachytil 5. září své první snímky Marsu. Tato mezinárodní kosmická observatoř, která vznikla ve spolupráci americké, evropské a kanadské kosmické agentury poskytla jedinečný pohled díky své infračervené specializaci. Vědci tak získali data o naší sousední planetě, která vhodně doplní údaje nasbírané dalšími teleskopy, ale i lokálními orbitery, landery a rovery přímo na Marsu. NASA však hned na začátku upozorňuje, že tato data ještě neprošla recenzním řízením. Agentura však nechtěla čekat a pochlubila se předběžnými výsledky už nyní. Webbův teleskop se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce – Země. Odsud má dobrý výhled na pozorovatelný disk Marsu, tedy část povrchu osvětlenou Sluncem, která je otočená k teleskopu. JWST tak mohl zachytit snímky, ale i spektrální měření s spektrálním rozlišením, které je potřebné ke studiu krátce trvajících fenoménů jako jsou prachové bouře, projevy počasí, sezónní změny a podobně během jediného pozorování. Tento proces se provádí v různých částech marsovského dne – přes den, za soumraku i v noci.
Když Teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou přezdívku získala díky vzhledu, který vytváří provazce prachu viděné na dřívějších snímcích. Mlhovina, které se také někdy říká 30 Doradus, je místem, kde vzniká řada nových hvězd a proto někdy bývá označována jako hvězdná porodnice. Z tohoto důvodu ji vědci už dříve často studovali. Pohled Webbova teleskopu však kromě mladých hvězd odhalil také vzdálené galaxie na pozadí, ale i detailní strukturu a složení prachu a plynů.
V dnešním článku budeme psát o bezpochyby přelomovém pozorování a budeme zmiňovat snímky, které pořídil Teleskop Jamese Webba. NASA se rozhodla informovat o této novince navzdory tomu, že snímky zatím neprošly kompletním recenzním procesem. Astronomové totiž poprvé využili Teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku planety, která se nachází mimo Sluneční soustavu. Tato exoplaneta se řadí mezi plynné obry, což znamená, že nemá pevný povrch, který by umožňoval obyvatelnost tohoto světa. Ačkoliv se nejedná o historicky první přímé zobrazení exoplanety z vesmíru – toto prvenství patří Hubbleovu teleskopu – tak toto pozorování ukazuje směr dalšího průzkumu exoplanet pomocí Webbova teleskopu.
Vzpomínáte si na článek, který jsme vydali začátkem února? Webbův teleskop v té době již dokončil rozkládání své mimořádně složité konstrukce a my jsme Vám v článku představili sedm kroků, které čekaly na inženýry, aby bylo možné optimálně seřídit zrcadla, která měla fungovat jako jeden optický celek. Dnes již jsou všechny optické prvky teleskopu optimálně seřízeny vůči přístrojům a proto může začít fáze uvádění čtyř špičkových palubních vědeckých přístrojů do provozu. Celkem tyto přístroje nabízí 17 pracovních režimů, které se budou muset otestovat – jen tak bude možné ověřit, že je jedinečná observatoř připravena na začátek vědecké služby, k čemž by mělo dojít letos v létě. Jakmile inženýři uznají, že všech 17 režimů funguje, bude Webbův teleskop připraven k zahájení vědeckých pozorování. Tento článek je překladem textu, který vypracovala osoba mimořádně povolaná – Jonathan Gardner, zástupce vedoucího vědeckého pracovníka projektu z Goddardova střediska.
Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Poté, co Dalekohled Jamese Webba 24. ledna úspěšně dorazil na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, začali pozemní experti pracovat na dalších složitých úkolech. V sérii komplexních kroků začali pouštět elektrickou energii do všech vědeckých přístrojů, došlo také k vypnutí ohřívačů, aby mohl začít proces chladnutí, což povede k zachycení prvních fotonů primární kamerou. Tím započne několik měsíců trvající nastavování a ladění všech palubních systémů. Zatímco přístroj MIRI a některé prvky ostatních přístrojů se dočkaly dodávek elektřiny už v týdnech, které přišly po 25. prosinci, kdy observatoř startovala, dokončení napájení zbylých přístrojů NIRCam, NIRSpec a FGS/NIRISS přišlo až v minulých dnech. Týmy zodpovědné za provoz se již chystají na další důležitý milník – tím bude vypnutí ohřívačů v přístrojích. Přítomnost ohřívačů jistě mnoho čtenářů překvapí – zvlášť když se často opakuje nutnost co nejnižší teploty na senzorech. Ohřívače však plnily důležitou roli – udržovaly důležité optické prvky v teple, čímž bránily riziku kondenzace vody či ledu. Když přístroje dosáhly předem definovaných kritérií pro celkové teploty, může tým vypnout tyto
Každý na tomto světě žije na planetě Zemi. Na planetě, která nám dává veškeré podmínky k tomu, abychom tu mohli žít. Lidstvo se vyvíjelo už od nepaměti a od počátku věků se lidstvo ujalo role průzkumníka a objevovalo nová a nová zákoutí své planety. I když naše planeta ukrývala a dodnes ukrývá svá tajemství, tak tu vždy bylo jedno místo, které lidstvo fascinovalo a lákalo asi úplně nejvíc, ale nachází se daleko za hranicemi atmosféry naší Země. Tím místem je samozřejmě vesmír. Hvězdná obloha totiž fascinovala lidské oko, až kam paměť lidských dějin sahá. Tisíce a tisíce hvězd, které lidé mohli v noci spatřit, je okouzlily natolik, že jim zasvětili svůj život. Někteří vesmír označili za místo, kde sídlí jejich bohové, jiní zase podle oblohy řídili své životy, co se týče určování ročních období, a námořníci a poutníci díky ní vždy našli tu správnou cestu. I když naši planetu známe ani ne z poloviny, tak lidi vždy zajímalo, co se skrývá za hranicemi našeho světa, mimo naše chápání.
Nástupce Hubbleova teleskopu, dalekohled Jamese Webba zatím ještě není složený. Jeho jednotlivé komponenty ale v těchto týdnech a měsících zažívají intenzivní testování, které má simulovat podmínky panující v kosmu. Než se dalekohled v říjnu roku 2018 vydá na raketě Ariane 5 na svou cestu do libračního centra soustavy Slunce – Země (1,5 milionu kilometrů daleko), je bezpodmínečně nutné mít absolutní jistotu, že všechny systémy pracují správně a že se nic nepokazí. Takhle daleko byste opraváře jen tak nesehnali.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
