křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (HTV-X1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Lynk Global

Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.

Vantor

Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země

Samara Aerospace

Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: navigace

Libor Lenža – Historie a současnost satelitních navigačních systémů – online přednáška v 18:00 (24.2.2021)

Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovali systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.

Petr Scheirich – Historie navigace (20.10.2017)

Tento týden se pokusíme společně ponořit do tajů tak obyčejného slova, kterým je navigace. Je to něco, co v běžném životě člověk nepotřebuje. Už však v okamžiku, kdy opustíme známé prostředí a chceme se vypravit do nám neznámým míst, musíme se nějakým způsobem orientovat. A zde právě přichází ke slovu navigace. V případě pohybu na pevnině nám mohou být vodítkem řeky, či jiné výrazné útvary. Ale pokud se začneme pohybovat po mořské hladině, stává se navigace již výrazně obtížnější. Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu na moři anebo ještě lépe, jakým způsobem dokázali jejich kapitáni určovat směr, kterým se mají plavit? Při plavbách po hladině oceánů bylo navíc nutno vždy počítat s fenoménem mořských proudů. Řadu staletí se také námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku. Výrazným pomocníkem jim pak v 18. století stal vynález chronometru. S 20. stoletím pak ke slovu přichází naprosto převratná novinka, kterou je

Cesta k lepšímu přistání na Měsíci

NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.

Dva Falcony čekají na své mise

Firma SpaceX čím dál tím častěji ukazuje, že se nebojí pouštět do neozkoušených věcí a díky tomu nás často zásobuje zajímavými novinkami. Nyní si můžeme odškrtnout další zajímavý výsledek – v průběhu pouhých patnácti a půl hodiny totiž proběhly na dvou různých rampách dva statické zážehy dvou různých Falconů 9, které mají obsloužit různé mise. Konec června tedy bude pro fanoušky kosmonautiky zcela jistě zajímavý – čeká nás vypuštění další várky družic Starlink, ale také start navigační družice GPS. V tomto článku si obě nadcházející mise představíme.

Čína vypustila poslední družici systému Beidou

Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.

Vesmírné výzvy – srpen 2019

Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.