Dlouhý pochod 10
Čína provedla první statický zážeh sedmi motorů prvního stupně nové rakety Dlouhý pochod 10 na rampě LC-301 kosmického komplexu Wenchang.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla první statický zážeh sedmi motorů prvního stupně nové rakety Dlouhý pochod 10 na rampě LC-301 kosmického komplexu Wenchang.
Společnost SpaceX plánuje provést další zkušební let sestavy Starship/Super Heavy 24. srpna. Let má proběhnout po dokončení vyšetřování neúspěchu předchozí mise a získání schválení od Federálního úřadu pro letectví.
Blue Origin nabízí verzi svého zařízení Blue Ring jako možnou komunikační družici pro mise na Marsu.
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let. Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.
Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).
Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.
Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.
Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.
Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.
Jen si na to vzpomeňte, bylo půl osmé ráno středoevropského letního času, všichni fanoušci kosmonautiky seděli jako pěny u svých počítačů a netrpělivě čekali na zprávy, které k nim dorazí. Čekali na signál z Marsu, protože právě přistávalo vozítko Curiosity. Přesně v 7:32 našeho času to přišlo – konečně jsem se dozvěděli, že nový americký rover bezpečně přistál v kráteru Gale a nejnebezpečnější část mise, přezdívaná právem sedm minut hrůzy je za námi. Neskrývaná radost v tvářích pracovníků JPL se všem vryla do paměti. Je to všechno jako včera – a přitom už od těchto okamžiků uplynul celý jeden rok. Dnešní článek tedy bude o prvních narozeninách vozítka Curiosity – zhodnotíme si uplynulých 365 dní a nakoukneme i do dalších plánů.
Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.
Vozítko Curiosity se úspěšně projíždí po Marsu a my, pozemšťané lačnící po nových informacích, vrníme blahem. Největší mimozemská laboratoř v dějinách nás denně zásobuje nepřeberným množstvím nádherných fotek z povrchu Rudé planety, jejichž rozmanitost bere dech. Abych citoval klasika – laik se diví, odborník žasne. Jenže právě tohle velké množství informací může být někdy na závadu – jak se v takové záplavě vyznat? Není to jednoduché. Ale naštěstí žijeme v době, kdy se díky internetu a počítačům dá všechno perfektně zorganizovat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
