MMX

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Říjnová Kosmoschůzka 2026

    Říjnová Kosmoschůzka 2026

    POZOR !!! Kosmoschůzka se tentokrát výjimečně koná ve ČTVRTEK 22.10.2026. Stejně jako v září, i v říjnu ji najdete v kinosále Planetária Praha, kam jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dokonce tři atraktivní přednášející: Jan Baštecký se podívá na Čínu vertikálně, Michael Polák rozebere aktuální misi MMX a Vítězslav Škorpík představí Nancy G. Roman ST. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. Čtvrtek 22. října 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Planetárium Praha, Kinosál, Královská obora 233 170 00 Praha 7 vstup zdarma Přednášky kosmoschůzky: Vertikální Čína – Jan Baštecký H3, MMX a Idéfix – Michael Polák Představení Nancy […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Japonská sonda vyráží pro vzorky z Phobosu a odložený Falcon startuje na sdílenou misi

    ŽIVĚ A ČESKY: Japonská sonda vyráží pro vzorky z Phobosu a odložený Falcon startuje na sdílenou misi

    V pondělí by měla z kosmodromu Tanegašima odstartovat raketa H3 s velmi zajímavým nákladem – meziplanetární sondou Martian Moons eXploration (MMX). Na této japonské misi agentury JAXA spolupracují také americká NASA, evropská ESA, francouzská CNES a německá DLR. Jejím cílem je průzkum obou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu, objasnění jejich původu a dopravení vzorků z měsíce Phobos zpět na Zemi. Vědci se pokusí zjistit, zda jsou marsovské měsíce zachycenými planetkami, nebo vznikly z materiálu vyvrženého při dávné srážce Marsu s jiným tělesem. Pokud mise MMX uspěje, půjde o historicky první dopravení vzorků z okolí Marsu na Zemi.  Sonda by měla několik let podrobně zkoumat měsíc Phobos, na jehož povrch dopraví malé […]

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Na co se těšit v roce 2026? (Bezpilotní kosmonautika)

    Na co se těšit v roce 2026? (Bezpilotní kosmonautika)

    Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat.  Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.

  • ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

  • Hera si prohlédne i Deimos

    Hera si prohlédne i Deimos

    Evropská sonda Hera se příští rok v březnu během své cesty k dvojplanetce Didymos výrazně přiblíží k planetě Mars, u které provede gravitační manévr. V jeho rámci se dostane pouhých 6 000 kilometrů nad povrch Rudé planety, což je blíže, než vzdálenost, ve které obíhají dva měsíce Marsu. Dráha a orientace sondy v prostoru budou přizpůsobeny tak, aby si mohla vyzkoušet fungování svých vědeckých přístrojů na Deimosu, menším z obou marsovských měsíců, od kterého ji bude dělit jen 1 000 kilometrů. Hera se během průletu nudit rozhodně nebude, protože by měla pozorovat i Mars samotný.

  • Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

    Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

    Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗