LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon Heavy, anebo přípravy na třetí let New Glennu. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat nové družici, kterou bude stavět brněnský SpaceManic. Tématem budou tentokrát výpočty na oběžné dráze. V dalších tématech nás čeká nový větší mezinárodní dokovací adaptér, přípravy lunárního landeru Blue Moon Mk1, anebo třeba závoz mobilní odpalovací plošiny zpět do haly VAB. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V noci na 3. října opustila mobilní vypouštěcí plošina ML-1 startovní rampu LC-39B na Kennedyho středisku na Floridě, kde pobývala od 17. srpna loňského roku. Po dokončení zkoušek systémů, které budou potřebné pro chystanou pilotovanou testovací misi Artemis II, se mohl plošiny ujmout pásový dopravník crawler transporter-2 a pomalu se vydal na cca 7 kilometrů dlouhou cestu k montážní hale VAB. Nad ránem celá několik tisíc tun vážící sestava zastavila před halou VAB a druhý den plošina zajela do High Bay 3 v útrobách haly VAB. Nyní zde proběhnou přípravy na zahájení skládání rakety SLS pro misi Artemis II. Klíčové však bude rozhodnutí spojené s tepelným štítem kosmické lodi Orion kvůli výsledkům inspekce štítu z mise Artemis I, který utrpěl větší poškození, než se očekávalo.
NASA crawler ML-1 (Mobile Launcher) se vydal na startovní rampu LC-39B. Je to poprvé od prvního startu rakety SLS. Důvodem cesty na rampu je ověření oprav a modifikací provedených po startu SLS. 17. srpna 7:00
Mobilní vypouštěcí plošina ML-1 se po desetidenním pobytu na rampě LC-39B vrátila do montážní haly VAB. Zakončila tak svou poslední cestu bez nákladu. Až se příště vydá na rampu, bude na ní sedět první exemplář plně sestavené rakety Space Launch System (SLS), která bude určena pro misi Artemis I. Krátce po floridské půlnoci se 20. října vydala ML-1 z haly VAB na vzletovou rampu. Vyjela z montážní sekce High Bay 3 usazená na pásovém dopravníku CT-2. Ten je jedním ze dvou existujících dopravníků, které podporovaly už mise Apollo i raketoplány. U programu Artemis bude jejich úkol stejný.
Časosběrné video z vývozu ML-1 pro raketu SLS. 27. června 16:10
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.