sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: michal-svanda

Michal Švanda – Slunce zblízka (24.6.2022) v 17:00

Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.

Michal Švanda – Ke Slunci, ale ne zpátky (25.1.2018)

Slunce je centrální těleso naší Sluneční soustavy a pokud bychom celou soustavu zvážili, zjistili bychom, že 99,8% celé hmotnosti připadá jen a jen na Slunce. Slunce má poloměr 696 000 km a jeho hmotnost 330 000krát převyšuje hmotnost naší Země. V jeho jádře, kde teplota dosahuje až 15 milionů Kelvinů, probíhají termonukleární reakce, při kterém se slučují jádra vodíku a vzniká hélium. Tyto poznatky, které se nám dnes zdají samozřejmé a jasné však nebyly dlouhou dobu známy. Kupříkladu to, jakým způsobem Slunce září, bylo vysvětleno až na konci 30. let 20. století Georgem Gamowem a Carlem Friedrichem von Weizsäcker. Díky spektrálnímu studiu Slunce byl také v 60. letech 19. století objeven prvek hélium. S nástupem kosmonautiky však přestala pozemní pozorování a výzkum Slunce stačit a lidstvo zahájilo výzkum našeho centrálního tělesa pomocí sond. V 60. letech 20. století prováděla tyto výzkumy pouze americká NASA. O další desetiletí později se pak připojilo i Německo. Třetí a poslední agenturou, která se do výzkumu Slunce zapojila, se v 90. letech stala evropská ESA. Jak jste dozajista pochopili, tématem dnešní přednášky bude Slunce. Řeč samozřejmě přijde i na kosmické sondy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.