sociální sítě

Přímé přenosy

Vega-C (KOMPSAT-7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.

ESA

Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.

Bajkonur

Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.

SmartSky Networks

Společnost SmartSky Networks neplánuje žádat o soudní zákaz zavádění sítě 5G vzduch-země (ATG) společnosti Gogo v celých Spojených státech, a to i přes to, že v soudním sporu o porušení patentu spojeném s touto technologií uspěla.

ESA

Evropská kosmická agentura zakončila první den klíčové ministerské konference s optimistickým vyjádřením ohledně pokroku v zajišťování financování na příští tři roky, a to navzdory několika varovným signálům.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mezihvezdne-mise

Vladimír Wagner – Jak se bude cestovat ke hvězdám (7.2.2025)

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická fyzika za standardním modelem hmoty a interakcí. A když bude řeč o cestování, zajisté trochu nakousneme i podmínky, se kterými se budoucí hvězdní cestovatelé v místech, kam dorazí, setkají a s kterými se budou muset vypořádat. Přednášku si pro vás připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.

Mezihvězdné lety – realita či fikce?

Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo.

Tomáš Přibyl – Klepání na hvězdnou bránu (20. 10. 2016)

Dnešní týden se v našem přednáškovém cyklu zaměříme na cestování vesmírem a tomuto tématu se věnoval ve své přednášce i známý popularizátor kosmonautiky Ing. Tomáš Přibyl. V této poněkud kratší přednášce nás nejprve seznámí s tím, jak jsou od nás vzdálené nejbližší hvězdy a připomene, jak dlouho bychom k nim putovali. Zmíní pochopitelně asi nejznámější vyslance lidstva, tedy sondy Voyager 1 i 2, které už řadu desetiletí opouštějí sluneční soustavu, ale nezapomene ani na sondy Pioneer 10 a 11. Připomene i teoretické studie, mezi které patří projekt Daedalus či termonukleární Orion, který měl být poháněn explozemi atomových bomb. Ke konci své přednášky nám pak zmíní i současné možnosti cestování k jiným planetám či sluncím, jako je projekt laserové plachetnice Jurije Milnera nebo v té době čerstvě představený dopravní systém firmy SpaceX, kterému se tehdy říkalo Interplanetary Transport System a dnes jej známe pod názvem SuperHeavy Starship.

Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)

Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o projektu Orion, inerciální fúzi, projektu Daedalus, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel a popularizátor vědy Petr Tomek.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.