Innospace
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi. Odhalila tak snímek zachycující podmínky nad Evropou, Afrikou a Atlantikem v mimořádných detailech. Družice MT-I1, která startovala 13. prosince 2022 na raketě Ariane 5, představuje prvního zástupce nové generace družic, které mají přinést revoluci do předpovědi počasí nad Evropou. Za projektem společně stojí agentury ESA a Eumetsat. Níže přiložený snímek, který byl pořízen 18. března 2023 pomocí palubního přístroje Flexible Combined Imager, zachycuje většinu severní a západní Evropy pokrytou oblačností, zatímco Itálie a západní Balkán si užívaly relativně modré nebe.
S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.
Dnes se podíváme na jednu z nejznámějších aplikací kosmonautiky, kterou navíc všichni velice dobře znáte z každodenního života. Ano, půjde o meteorologii a meteorologické družice. Předpokládám, že každý z vás se někdy podíval před dovolenou či v zimě na internet, kde je jaké počasí, jaká bouřka se odkud žene a s čím můžeme dnes či v nejbližších dnech počítat. Všechna tato data samozřejmě nepochází jen z vesmíru, na řadě z nich se podílí různé pozemní meteorologické stanice, bóje plující na hladině oceánů nebo balóny vypouštěné do atmosféry. Ale už od počátku 60. let se k ke všem těmto pozemním přístrojům připojili i kosmické sondy. První specializovaná meteorologická družice se jmenovala TIROS-1 a vypuštěna byla v roce 1960. Od těch dob však uplynula již hezká řádka let, družice jsou vyspělejší a jsou schopny nám předávat více a více informací. O jejich historii a využití vám už povypráví pan RNDr. Martin Setvák, CSc, z Katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
S otevřením bran kosmického prostoru se lidstvu, kromě vědeckého využití, naskytly i jiné možnosti. Možnosti, které měly přímý vliv na obyčejné lidi. Počasí je významnou silou ovlivňující náš každodenní život, cestování, práci jakož i globální ekonomiku. Díky vlivu Slunce je atmosféra dynamickou oblastí vystavující nás různým teplotám, tlakům, povětrnostním podmínkám či srážkám. Počasí se neustále mění, takže přesné prognózy se staly nezbytnými pro efektivní zemědělství, průmysl i dopravu. Předpověď počasí navíc může zachraňovat životy a peníze díky varováním před extrémními bouřemi, povodněmi či jinými katastrofami. Pojďme se tedy podívat na vznik evropské satelitní meteorologie, první meteorologické družice a jejich následovníky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.