U.S. Space Force
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi. Odhalila tak snímek zachycující podmínky nad Evropou, Afrikou a Atlantikem v mimořádných detailech. Družice MT-I1, která startovala 13. prosince 2022 na raketě Ariane 5, představuje prvního zástupce nové generace družic, které mají přinést revoluci do předpovědi počasí nad Evropou. Za projektem společně stojí agentury ESA a Eumetsat. Níže přiložený snímek, který byl pořízen 18. března 2023 pomocí palubního přístroje Flexible Combined Imager, zachycuje většinu severní a západní Evropy pokrytou oblačností, zatímco Itálie a západní Balkán si užívaly relativně modré nebe.
S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.
Dnes se podíváme na jednu z nejznámějších aplikací kosmonautiky, kterou navíc všichni velice dobře znáte z každodenního života. Ano, půjde o meteorologii a meteorologické družice. Předpokládám, že každý z vás se někdy podíval před dovolenou či v zimě na internet, kde je jaké počasí, jaká bouřka se odkud žene a s čím můžeme dnes či v nejbližších dnech počítat. Všechna tato data samozřejmě nepochází jen z vesmíru, na řadě z nich se podílí různé pozemní meteorologické stanice, bóje plující na hladině oceánů nebo balóny vypouštěné do atmosféry. Ale už od počátku 60. let se k ke všem těmto pozemním přístrojům připojili i kosmické sondy. První specializovaná meteorologická družice se jmenovala TIROS-1 a vypuštěna byla v roce 1960. Od těch dob však uplynula již hezká řádka let, družice jsou vyspělejší a jsou schopny nám předávat více a více informací. O jejich historii a využití vám už povypráví pan RNDr. Martin Setvák, CSc, z Katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
S otevřením bran kosmického prostoru se lidstvu, kromě vědeckého využití, naskytly i jiné možnosti. Možnosti, které měly přímý vliv na obyčejné lidi. Počasí je významnou silou ovlivňující náš každodenní život, cestování, práci jakož i globální ekonomiku. Díky vlivu Slunce je atmosféra dynamickou oblastí vystavující nás různým teplotám, tlakům, povětrnostním podmínkám či srážkám. Počasí se neustále mění, takže přesné prognózy se staly nezbytnými pro efektivní zemědělství, průmysl i dopravu. Předpověď počasí navíc může zachraňovat životy a peníze díky varováním před extrémními bouřemi, povodněmi či jinými katastrofami. Pojďme se tedy podívat na vznik evropské satelitní meteorologie, první meteorologické družice a jejich následovníky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.