Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Před pár dny, konkrétně 21. června letošního roku zahájila společnost Airbus Safran Launchers vývoj plnorozměrového prototypu demonstrátoru ultranízkonákladového motoru Prometheus, která má spalovat kapalný kyslík a metan. Tento motor s tahem okolo 1000 kN bude v roce 2020 komplexně testován, aby mohl vydláždit cestu ke znovupoužitelnému motoru pro budoucí vylepšení evropských raket Ariane 6, nebo Vega-C. Evropa tímto krokem oficiálně naskakuje na vlnu zájmu o znovupoužitelnost. Inženýři očekávají, že kromě vývoje samotného motoru přinese tato činnost rozšíření poznatků i mimo samotný obor pohonných systémů. Na níže přiloženém obrázku si můžete prohlédnout vizualizaci motoru Prometheus.
O tom, že americká kosmická agentura NASA počítá při průzkumu Marsu s motory, které spalují metan, jsme již na našem webu psali. Nyní se okolo této zajímavé technologie objevila další aktualizace. NASA úspěšně otestovala turbočerpadlo pro metanový motor. Aby toho ale nebylo málo, tak toto turbočerpadlo bylo vyrobeno z velké části metodou 3D tisku. Pokud bychom v jakémkoliv raketovém motoru na kapalné palivo hledali součástku, která si zaslouží označení „srdce motoru“, jednoznačně bychom se měli dívat právě na turbočerpadla. Tyto komplikované stroje mají na první pohled jednoduchý úkol – dopravit palivo a okysličovadlo z nádrží do spalovací komory. Ale tak jednoduché to není. Turbočerpadla musí zvládnout přetransportovat velké objemy kapalin bez zaváhání. Jakékoliv kolísání jeho výkonu se okamžitě projeví na funkci motoru, ve kterém bude docházet ke spalování v neoptimálním poměru.
Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu. Tato oblast je charakteristická velmi tmavou barvou a táhne se téměř přes polovinu rovníku trpasličí planety. Na snímcích z největšího přiblížení se nachází na západ od světlé oblasti Sputnik Planum ve tvaru srdce. Lokalitu Cthulhu měří na délku cca 3000 kilometrů a na šířku 450 kilometrů, což je pro lepší představu jen o trochu více, než americký stát Aljaška.
Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.
Nová data ze sondy New Horizons opět přinesla fascinující pohledy na trpasličí planetu Pluto. Tentokrát se můžeme kochat nádhernými snímky dokonce v barvě. Ale to není všechno – tým okolo sondy představil i vědecká data týkající se složení povrchu, konkrétně pak mapu přítomnosti nejjednoduššího uhlovodíku – metanu. Na náhledovém snímku tohoto článku vidíte oblast Tartarus Dorsa v blízkosti terminátoru. Zdejší terén má opravdu podivnou texturu. Snímek pokrývá cca 530 km širokou oblast a kamera MVIC na něm zachytila detaily s rozlišením 1,3 km/pixel.
Již třiapadesáté vydání kosmotýdeníku je opět připraveno k nedělnímu poledni. Přehled tří nejzajímavějších zprávy, které se za poslední týden udály v kosmonautice dnes obsahuje přehled o startu a dosavadním letu nové soukromé zásobovací lodě Cygnus a problémech, které aktuálně provází její přílet k ISS. Další zpráva pak představuje start rakety Atlas V. s třetím satelitem ze série družic AEHF a poslední zpráva se zaměří na informaci od roveru Curiosity, kterému se nepodařilo detekovat metan v atmosféře Marsu. Přeji příjemnou neděli a ať se vám kosmotýdeník líbí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
