Štítek ‘měsíční regolit’

Jak postavíme na Měsíci silnice?

Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.

Vesmírná technika: Planetární ochrana při analýze vzorků z programu Apollo

VT_2022_42

Všechny vzorky, které na Zemi dopravily mise Apollo (bylo jich skoro 3 000 a vážily necelých 400 kg), prošly přes středisko LRL (Lunar Receiving Laboratory). Tady proběhla jejich katalogizace a také zkoušky ověřující, zda nebyly kontaminovány, či zda nepředstavují pro pozemské prostředí riziko. Ve středisku LRL pobývali také astronauti prvních misí Apollo, kteří tu trávili svou karanténu.

Vesmírná technika: Kontaminace lunárním prachem při programu Apollo

VT_2022_40

Všechny posádky programu Apollo, které se dostaly na Měsíc, musely čelit jednomu nepříjemnému fenoménu. Lunární prach totiž ulpíval na všech površích včetně skafandrů. Přímý styk posádky s touto substancí, která v té době ještě nebyla plně prozkoumána, nešlo vyloučit. Hledala se proto řešení, jak se prachu co nejlépe zbavit. Do akce se proto dostaly jak jednoduché metody jako je třepání, nebo ometací štěteček, ale i vysavač. Hodně práce odvedly i systémy lunárního modulu pro revitalizaci atmosféry.

Vesmírná technika: Vaky na vzorky z programu Apollo

VT_2022_39

V minulých dílech našeho seriálu jsme se věnovali nástrojům pro odběr vzorků, které používali astronauti při programu Apollo. Jenže co se dělo se vzorky poté, co byly odebrány? Z odběrného nářadí byly přesunuty do speciálních vaků, které se následně přemístily do kabiny lunárního landeru, aby je astronauti odvezli na Zemi. Stejně jako v případě nástrojů můžeme i u těchto vaků říct, že se v průběhu programu Apollo vyvíjely. Inženýři totiž reagovali na praktické zkušenosti astronautů z lunárního povrchu, kteří tyto sáčky používali.

Vesmírná technika: Nástroje z programu Apollo pro odběr podpovrchových vzorků

VT_2022_38

Astronauti při lunárním programu Apollo pochopitelně neodebírali pouze povrchové vzorky, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho pořadu. Aby mohli vědci důkladně prostudovat Měsíc, bylo potřeba získat i vzorky, které se nachází pod povrchem. Za tímto účelem byly některé posádky vybaveny dokonce i vrtačkou s až třímetrovým vrtákem. Ale i nástroje pro odběr podpovrchových vzorků, které vyžadovaly čistě lidskou sílu, udělaly hodně užitečné práce.

Vesmírná technika: Nástroje z programu Apollo pro odběr povrchových vzorků

VT_2022_37

V rámci programu Apollo měli astronauti k dispozici celou řadu nástrojů, které jim umožňovaly odebírat různé typy vzorků. V minulém díle jsme si představili část nástrojů, které umožňovaly odebírat vzorky z povrchu, ale to rozhodně nebylo vše. Ve výbavě nemohlo chybět známé geologické kladívko, ale byl tu i nástroj, který připomínal síťku na motýly. Na Apollu 16 navíc letěl také speciální nástroj pro odběr pouze těch nejsvrchnějších vrstev regolitu.

Vesmírná technika: Nástroje pro odběr lunárních vzorků

VT_2022_36

Odebrat vzorky na Měsíci není jen tak. Aby to měli astronauti z programu Apollo co možná nejjednodušší, dostali k dispozici různé nástroje pro odběr různých typů vzorků. Povrchové vzorky se tak odebíraly vším možným – od lopat přes lopatky a naběračky až po speciální hrábě. Jednotlivé nástroje se navíc průběžně měnily podle zkušeností z jejich praktického používání předešlými lunárními posádkami.

Kosmonautika pomáhá – Měsíční prach

Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 24

VT_2021_02

Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.