Iceye
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.
Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Po přibližně osmi letech od startu stojí evropsko-japonská mise BepiColombo na prahu své fáze příletu k Merkuru. Právě dnes, 3. září, se přeletový modul MTM (Mercury Transfer Module) oddělí od obou vědeckých sond. Jde o první významný krok v jedné z provozně nejnáročnějších přibližovacích planetárních sekvencí, o jaké se kdy Evropská kosmická agentura pokusila. ESA bude celou událost vysílat živě, přičemž na kriticky důležité milníky od času 13:45 SELČ. Pokud si přenos pustíte, budete živě sledovat, jak řídící středisko prožívá jednu z nejkomplexnějších fází celé mise. Evropsko-japonská mise BepiColombo je připravena na první kriticky důležitý krok k přiblížení ke své konečné destinaci, stále ještě poměrně tajemné planetě Merkur. Po osmi letech společné cesty, kdy tvořily jeden složený celek, se od zbytku oddělí přeletový modul MTM, který svými iontovými motory zajišťoval změny dráhy. Dvě vědecké družice zůstanou i po dnešku spojené dohromady. Ovšem dnešní oddělení je jen začátkem rozsáhlejšího procesu. Dostat se k Merkuru je náročné. A usadit se u něj je ještě těžší. Přílet mise BepiColombo představuje jednu z nejnáročnějších provozních sekvencí, o jaké

Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.

Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.

Minulou sobotu jsme završili třídílnou minisérii věnující se podrobně konstrukci, systémům a vědeckým přístrojům evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), která je hlavní částí mise BepiColombo. Dnes tedy přichází čas, abychom se podívali na jejího menšího japonského sourozence Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), kterému se také přezdívá Mio. Jedenáctý díl našeho seriálu Návrat k poslovi bohů, který zároveň řadíme i do seriálu Pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme konstrukce vědeckých sond, se tedy bude zabývat konstrukcí a základními systémy MMO, za jehož návrhem, výrobou a provozem stojí Japonská kosmická agentura (JAXA).

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.