FCC
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.
Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.
Týden utekl jako voda a je tu opět neděle. S ní přichází i tradiční seriál Kosmotýdeník, který na našem webu vychází již déle než dva a půl roku. Ani dnes nebude chybět rekapitulace tří nejdůležitějších událostí právě končícího týdne. Týdne, který by se bez velkého přehánění dal nazvat týdnem Sojuzu – právě tahle raketa se totiž postarala o dvě největší události uplynulých sedmi dní. Jednak dopravila na oběžnou dráhu trojici astronautů a jen o pár hodin později i dva evropské navigační satelity. A abychom měli oslí můstek kompletní, tak třetím tématem bude vypuštění dalšího navigačního satelitu – pro změnu amerického.
Americké vozítko Opportunity to dokázalo! Stroj, který měl původně fungovat pouze tři měsíce už pracuje více než jedenáct let. Díky tomu mohl tento šestikolový stroj ujet rekordní vzdálenost, se kterou se nemůže měřit žádný jiný lidský výtvor. V těchto dnech navíc přišel další jubilejní milník – Opportunity překonala na svém virtuálním odometru hodnotu 42 195 metrů, což je oficiální hranice maratonu. Vozítko se v té době pohybovalo v lokalitě, která dostala pojmenování Marathon Valley. Přejme téhle mimořádné sondě ještě mnoho dalších úspěšných kilometrů.
Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.
Dnes uplynulo přesně 11 let od přistání amerického vozítka Opportunity na Marsu. To, co původně mělo trvat jen 90 dní, se změnilo v jednu z nejfantastičtějších misí v historii kosmonautiky. Je potřeba znovu smeknout před inženýry, kteří vozítko vyprojektovali i všem lidem, díky kterým mohl rover oslavit již 11. narozeniny. V průběhu solu 3908 měla Opportunity na svém pomyslném odometru úctyhodných 41,80 km, takže se zřejmě již brzy dočkáme překonání hranice maratónu.
Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).
Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.