Marsotřesení

  • Marsotřesení z dopadů meteoroidů pronikají hlouběji, než se čekalo

    Marsotřesení z dopadů meteoroidů pronikají hlouběji, než se čekalo

    I s pomocí umělé inteligence se výzkumníkům podařilo objevit čerstvý kráter vytvořený dopadem cizího tělesa, který rozechvěl materiál až do pláště rudé planety. Meteoroidy dopadající na Mars vytvářejí seismické signály, které se mohou dostat hlouběji, než se dříve myslelo. K tomuto zjištění dospěly ve svých odborných článcích dvě skupiny vědců, které porovnávaly seismická měření z landeru InSight s impaktními krátery zpozorovanými sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

  • Data z InSight zpřesňují podobu jádra Marsu

    Data z InSight zpřesňují podobu jádra Marsu

    V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.

  • InSight zachytil zatím nejsilnější marsotřesení

    InSight zachytil zatím nejsilnější marsotřesení

    Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018. Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.

  • InSight detekovala na Marsu dva silnější otřesy

    InSight detekovala na Marsu dva silnější otřesy

    Se sondou InSight jsme se minule loučili, když bylo rozhodnuto o konci pokusů zahrabat krtka, přístroj HP3, který měří přechod tepla z nitra planety. Ale když se dokázal dostat jen tak hluboko, jak je sám dlouhý, s dalšími pokusy se přestalo. Nyní může předávat data alespoň z těsně podpovrchové vrstvy. Naopak nejdůležitější přístroj, seismometr SEIS, pracuje nadále. Aby jeho měření bylo co nejpřesnější, má na sobě světlý poklop s drátěnou košilkou dole, který jej má chránit i před nepatrnými otřesy vyvolanými větrem. Nakonec se ukázalo, že otřesy se na něj přenáší i přes komunikační kabel. Bylo proto rozhodnuto, že se jej sonda pokusí zasypat půdou odebranou za pomoci lopatky. Tento proces už započal a ať už tak, nebo onak, nese to své ovoce v detekci dalších silnějších otřesů.

  • 3 hlavní poznatky od mise InSight

    3 hlavní poznatky od mise InSight

    Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si…

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗