Provozovatelé družic
Provozovatelé družic žádají mezinárodního regulačního orgánu o pomoc s udržováním komunikačních linek mezi nimi a řešením potenciálních konjunkcí a dalších problémů s bezpečností vesmíru.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Provozovatelé družic žádají mezinárodního regulačního orgánu o pomoc s udržováním komunikačních linek mezi nimi a řešením potenciálních konjunkcí a dalších problémů s bezpečností vesmíru.
Společnost Exploration Company, evropský startup vyvíjející demonstrátor návratové kabiny Mission Possible, stále zkoumá, co se stalo v závěrečných fázích zkušebního letu před třemi měsíci, které vedly ke ztrátě lodi.
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
Univerzita Jižní Austrálie 29. září oznámila dohodu s australským startupem RapidBeam a japonským startupem Warpspace o vývoji laserových komunikačních systémů.
Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.
Austrálie a Spojené království obnovily svůj závazek ke spolupráci v oblasti vesmíru v dohodě podepsané 1. října na Mezinárodním astronautickém kongresu.
Společnost Moog Inc. oznámila dokončení dvou integrovaných pohonných modulů Moog. Tyto pokročilé systémy budou dále instalovány na družicových tahačích Meteor třídy ESPA-Grande společnosti Moog.
Čínská společnost Geovis Insighter Technology plánuje vyslat na nízkou oběžnou dráhu Země konstelaci 144 družic pro sledování situace ve vesmíru (SSA).
Společnost Cosmic Shielding získala od Výzkumné laboratoře letectva (Air Force Research Laboratory) kontrakt TACFI v hodnotě 4 milionů dolarů na vývoj nástroje pro predikci výkonu čipů umělé inteligence a další elektroniky chráněných před zářením na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají
Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.