sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-express

Kosmotýdeník 342 (1.4. – 7.4.)

Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.)

Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.

Evropská sonda Mars Express

Evropská sonda objevila vodu pod pólem Marsu

Radarová měření z evropské sondy Mars Express naznačují přítomnost podpovrchového rezervoáru vody, který se ukrývá pod vrstvami ledu a prachu v jižní polární oblasti Marsu. Důkazy přítomnosti vody na Marsu v minulosti jsou převážně spojené s povrchem planety. Jde především o vyschlá říční koryta, která se již dříve podařilo velmi detailně nasnímat z oběžné dráhy. Sondy kroužící kolem Marsu společně s landery a rovery prozkoumávají povrch Rudé planety a společně se jim podařilo objevit minerály, které mohou vznikat pouze ve vodním prostředí. Aktuální objev je ale jiného rázu.

Evropská sonda Mars Express

Evropský vytrvalec stále zkoumá Mars

Druhého června uplynulo již 15 let od chvíle, kdy se z kosmodromu Bajkonur odlepila raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Začala tak pozoruhodná cesta evropské sondy Mars Express, která o několik měsíců později dorazila ke svému cíli. Během své služby se stala jednou z nejúspěšnějších misí, jaké kdy u Marsu probíhaly. Na připomínku tohoto výročí ESA představila pořídila úchvatný snímek Rudé planety, na kterém pokrývá jednu z nejzajímavějších částí Marsu a který sahá od jednoho obzoru k druhému. Fotka oblasti Tharsis zároveň krásně ukazuje možnosti, jakými sonda disponuje.

Kosmotýdeník 291 (9.4. – 15.4.)

Jak těžké může být nahrát aktualizaci systému do fungující a osvědčené sondy někde u Marsu? Jak už to v kosmonautice bývá, jedná se o extrémně náročný projekt, ve kterém jde o úplně všechno. To je v kostce hlavní téma aktuálního Kosmotýdeníku, ve kterém se podíváme, jak si evropští technici poradili s novým softwarovým vybavením sondy Mars Express. To, zda se jim to podařilo, však zjistíme nejdříve v úterý. V dalších tématech Kosmotýdeníku se podíváme na čínský i indický start, přípravy na start Falconu 9 a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)

Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

Mars z neobvyklé perspektivy

Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.