sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Synspective

Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mariner-10
Merkur

Návrat k poslovi bohů – 7. díl

Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.

Mariner 5, foto: NASA

Výzkum Venuše – 3. díl

V předcházejícím dílu jsme se rozloučili v situaci, kdy se konečně zadařilo také Sovětům, když jejich Veněra 4 přinesla první měření přímo z atmosféry planety. Stalo se tak až sedm let od prvních pokusů o dosažení Venuše. Mezitím nezaháleli ani Američané. Jejich Mariner 2 proměřil planetu již v roce 1962 a také v dalších letech měli úspěch. Namátkou Mariner 3 a 4 byly sesterské sondy k Marsu, přičemž trojka selhala, ale čtyřka jako první přinesla fotografie povrchu Rudé planety. To se psal červenec 1965. V roce 1967 pak přišel Mariner 5 a cílem se stala opět Venuše. Zatímco předchozí lety měly úspěšnost 50 na 50, tentokrát si USA vystačily se sondou jedinou a tak měli v roce 1967 k dispozici další data o atmosféře Venuše. Nezahálel ani SSSR a tak se k Venuši vydaly sondy Veněra 5 a 6. Ty však, i když ani to není málo, jen zopakovaly úspěch Veněry 4. To pravé přistání a měření z povrchu přišlo až v dalším desetiletí.

Výzkum Merkuru: 1. Díl

Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.