Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.
Agentura NASA rozhodla o nosiči pro misi ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), která měla původně letět se sondou Psyche, ale z tohoto plánu později sešlo. Agentura nyní rozhodla, že v rámci programu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare) uzavře kontrakt s firmou Blue Origin. Ta se v roce 2022 stala jednou ze 13 firem, které NASA vybrala pro kontrakty v rámci programu VADR. Mise ESCAPADE má odstartovat na raketě New Glenn z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station v termínu na konci roku 2024. Mise ESCAPADE má studovat magnetosféru Marsu s využitím dvou malých identických sond, které poskytnou souběžná měření ze dvou míst. Sondy tak pomohou vědcům lépe porozumět interakcím magnetosféry Marsu a slunečního větru, ale i tomu, jak energie a plazma vstupují do atmosféry a poté ji zase opouští. Na palubě každé družice najdeme tři přístroje – magnetometr pro měření magnetického pole, elektrostatický analyzátor k detekci iontů a elektronů a také Langmuirovu sondu k měření hustoty plazmatu a sledování extrémního ultrafialového toku ze Slunce.
Americko-japonská mise Geotail skončila po 30 letech strávených na oběžné dráze. Dlouhověkou družici z provozu definitivně vyřadila závada zbývajícího datového úložiště. Mise Geotail byla na oběžnou dráhu Země dopravena 24. července 1992 raketou Delta II 6925, která startovala z rampy LC-17A na floridském Mysu Canaveral. Sonda poté začala plnit své úkoly a postupně nasbírala obří balík dat o struktuře a dynamice magnetosféry – neviditelné magnetické bubliny, která chrání naši planetu. Celá věc je úctyhodná i z toho důvodu, že mise Geotail byla původně plánována jako čtyřletá! Jelikož si však vedla velmi dobře a stále dokázala posílat vědecky cenná data, dočkala se několika prodloužení služby. Právě její měření se podílela na tisícovkách vědeckých publikací.
Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, aby to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“
Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole – takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.
Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama.
NASA se pokouší obnovit komunikaci s dávno ztracenou družicí IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration). Sonda určená ke studiu magnetosféry a polárních září startovala do vesmíru 25. března 2000. Během úspěšné prodloužené mise se však v roce 2005 nečekaně odmlčela. O dva roky později již nekomunikující IMAGE měla strávit delší čas v zemském stínu a její operátoři tedy doufali, že se jí vybijí palubní baterie, řídící počítač se restartuje a sonda zavolá domů. To se však nestalo, a tak NASA sondu odepsala a misi ukončila.
Americké sondy MMS (Magnetospheric Multiscale mission) právě v těchto dnech začínají tři měsíce dlouhé putování na novou oběžnou dráhu. Satelity létají kolem Země a u ní i zůstanou, nová dráha je ale dostane dvakrát dál od zemského povrchu, než kdy dříve byly. Nová oběžná dráha je součástí druhé fáze celé výzkumné mise a i v ní budou satelity mapovat základní charakteristiky vesmírného prostředí v okolí Země. Družice MMS mají prolétat přímo skrz místa, kde dochází k velkým „explozím“, které se nazývají magnetické přepojení. Tyto lokality jsme ještě nikdy detailně nezkoumali a družice MMS nám mohou výrazně rozšířit naše obzory.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
