Aetherflux
Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.
Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.
Navrhovaný vesmírný zákon Evropské unie by mohl evropské i americké kosmické společnosti každoročně stát stovky milionů eur na straně ztráty příjmů, uvádí nová studie.
Senátní obchodní výbor 8. prosince hlasoval o nominaci Jareda Isaacmana na funkci správce NASA, kterou plně podpořil.
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49 čeká připojení kosmické lodi Progress MS-24 k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.

Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.

Firma SpaceX má dnes v plánu vypustit z floridské rampy SLC-40 další Falcon 9 tentokrát se čtyřiceti družicemi společnosti OneWeb. Ta je od roku 2021 vlastníkem druhé největší družicové konstelace. Každá družice má hmotnost 147 kilogramů a Falcon 9 jich při jednom startu vynese čtyřicet na polární oběžnou dráhu s počáteční výškou 600 kilometrů a sklonem 86,5° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti nákladu bude mít první stupeň dost paliva, aby se mohl pokusit o přistání na pevnině. Použit bude první stupeň s označením B1062, který poletí potřinácté.

Zítra brzy ráno by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 se 40 družicemi konstelace OneWeb. Ta má za úkol poskytovat celosvětově dostupné připojení k internetu. Společnost OneWeb tak buduje konkurenci Starlinku od SpaceX, ale i přesto SpaceX pro OneWeb družice vynese. Ale narozdíl od Starlinku bude konstelace OneWebu čítat v uvozovkách jen z 650 družic, narozdíl od Starlinku, kde se počítá s tisícovkami družic. Družice OneWeb jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 1 200 kilometrů. OneWeby dříve vynášely rakety Sojuz, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu byly starty Sojuzů s družicemi OneWeb zastaveny a společnost tak musela rychle reagovat, aby zajistila přesun svých družic na jiné nosiče. První stupeň vybraný pro tuto misi je téměř nový B1076, který poletí podruhé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1.

Není to tak dávno, co startovala indická raketa GSLV Mk III s družicemi OneWeb. Dříve je vynášely rakety Sojuz. Starty Sojuzů ale byly zrušeny kvůli ruské invazi na Ukrajinu a od té doby se pracovalo na náhradním řešení, jak družice vynášet. Dozvěděli jsme se, že vynesení zbylých družic na oběžnou dráhu zajistí indická agentura ISRO a firma SpaceX. Jak jsem již řekl, tak ISRO již zajistilo jeden start a nyní přichází na řadu SpaceX. Falcon 9 při této misi vynese na oběžnou dráhu 40 družic, jejichž celková hmotnost je zhruba 6 tun. Pravděpodobně budou doručeny na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 450 – 475 kilometrů, kam je vynášel i Sojuz. Družice se pak na finální oběžnou dráhu dostanou pomocí vlastního pohonu. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.

Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.