sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: lz-1

ŽIVĚ A ČESKY: Jedenatřicátá zásobovací mise Dragonu 2

V úterních brzkých ranních hodinách je aktuálně v plánu start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která se společně se zásobami vypraví vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. CRS-31 je další misí z programu Commercial Resuply Mission, kdy NASA přidělila kontrakty na zásobování ISS soukromým společnostem. Stejně jako při ostatních misích jsou tentokrát na palubě Dragonu zásoby jídla a pití pro posádku, oblečení, nástroje na údržbu stanice nebo vědecké experimenty. Mezi ty nejzajímavější patří například antarktický mech, na němž se bude měřit vliv mikrogravitace a kosmického záření. Další experiment bude zkoumat svařování za studena a dopraven na ISS bude i koronograf CODEX, který se zaměří na zkoumání slunečního větru.

ŽIVĚ A ČESKY: Začíná záchranná mise Crew-9

Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.

ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací mise k ISS a nové družice pro MAXAR

Čtvrtek bude dnem hned dvou startů. V brzkých ranních hodinách je naplánován z rampy 31/6 start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-28. Na mezinárodní vesmírnou stanici by přitom měla dopravit přibližně dvě a půl tuny nákladu. Na odpolední třetí hodinu pro změnu start Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, které bude provozovat firma MAXAR Technologies. První stupeň by se měl pokusit o přistání na pevninské ploše LZ-1.

ŽIVĚ A ČESKY: První start nového programu sdílených misí

8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.

ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.

ŽIVĚ A ČESKY: Intuitive Machines a jejich cesta k Měsíci

Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon poprvé vynáší Cygnus

Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu a start Crew-7

Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49 čeká připojení kosmické lodi Progress MS-24 k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy vynáší nejtěžší geostacionární družici

Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.